Česká televize si řadou programů připomíná 70 let od zahájení vysílání tehdejší Československé televize. Jedním z nich byl dokument s názvem Pochoduj nebo zemři (režisér M. Kolář, r. 2018), vysílaný na kanálu ČT2. Dokument zachytil autentické výpovědi a osudy posledních přímých účastníků bojů cizinecké legie z Československa. Zavádějící byl komentář, který snímek uvozoval, když jste dálkovým ovladačem televize klikli na lištu: »Po převratu v roce 1948 se řada Čechů a Slováků aktivně zapojila do boje proti komunismu. Ve službách cizinecké legie a později i americké armády bojovali a umírali v nelidských podmínkách na bojištích ve Vietnamu.« Jsou únorové událostí roku 1948 převratem, jak tvrdí někteří polistopadoví představitelé, historici, politici a omílají mainstreamová média, bohužel i veřejnoprávní ČT, nebo tímto aktem byla završena jedna etapa národní a sociální revoluce, jak tvrdí jiní? (Bohužel, dnes ve výrazné menšině.)
Patřím rozhodně k zastáncům „vítězství pracujícího lidu nad reakcí“, přes všechny tragické okamžiky, zejména počátkem 50. let, kdy lidé manifestující v únoru 1948 nejen v Praze nemohli ani tušit, kam se dějinné události pohnou v republice i Evropě. Druhou část informace lze považovat za pravdivou.
»Válka ve Vietnamu je stále kontroverzní téma. Jednalo se o vrcholný střet studené války, který neměl žádné vítěze, jen poražené. Vietnamská válka tak zůstává citlivým tématem mezi veterány, pro Francouze i Američany.« Válka ve Vietnamu byla součástí studené války, byla její horkou částí a zůstává i po 50 letech od ukončení konfliktu (v r. 1973 Američané opustili Vietnam) citlivým tématem zejména pro přímé účastníky bojů na obou stranách barikády, Francouze, Američany a především Vietnamce.
S druhou částí si dovolím zásadně nesouhlasit. Poraženi byli jednoznačně okupanti, Francouzi a Američané, poražena byla koloniální politika obou velmocí, vypadl kamínek z teorie amerického imperialismu o »zadržování či zatlačování komunismu« ve světě. Za cenu obrovských lidských a materiálních ztrát vyšli vítězně z boje Vietnamci. Sjednocení severu a jihu země završilo národní a demokratickou revoluci, boj za samostatnost a zbavení se koloniální nadvlády okupačních velmocí. Bylo to drtivé vítězství Ho Či Mina a jeho politiky sjednocení obou částí rozděleného Vietnamu a nastoupení vlastní cesty budování socialismu. Z této cesty nesešli ani v současné době.
»Bojů v daleké džungli se zúčastnil překvapivý počet našich rodáků. Celkem 1620 Čechů a Slováků bojovalo a umíralo na vzdáleném bojišti jihovýchodní Asie. Spojoval je společný boj a přežití a mnoho z nich i touha bojovat proti komunismu, před kterým utekli z rodné země.« Dokument ČT je typický jednostranný, propagandistický a ideologicky zaměřený snímek, který glorifikuje ideu a praxi boje proti komunismu ve Vietnamu v období po roce 1948. Dokládá to osobními výpověďmi několika legionářů z tehdejšího Československa, např. Josefa Mašína, na jehož rukou je krev nevinných lidí zavražděných při útěku na Západ.
Někteří prozřeli, jak napsal domů devatenáctiletý český legionář: »Milá maminko a Janičko, .. jsem se sešel s tím agentem, a já mu hlupák skočil na špek. On mi povídal, že ve francouzské zóně přijímají na práci. Žádná práce, koloniální vojsko, to znamená odjet bojovat do Indočíny a myslím, že Francie mi za to nestojí stát se pro ni mrzákem nebo zemřít. Od té doby, co jsem odešel, mnohokráte jsem přemýšlel, jak hloupý jsem byl, tím více nyní usilují se vrátit.« Nevrátil se, neboť více než 300 československých legionářů v džungli padlo.
Ve své filmotéce mám film Černý prapor režiséra Vladimíra Čecha z roku 1958 (Národní filmový archiv). Společně s plejádou československých herců: Jaroslavem Marešem, Františkem Peterkou, Karlem Jelínkem, Ladislavem Chudíkem, Rudolfem Deylem, Marií Brožovou si zahráli i zahraniční herci. Černobílý snímek barvitě líčí drama oddílu cizinecké legie v džungli jihovýchodní Asie v době, kdy vrcholí úsilí Francie o vojenské řešení konfliktu. Část legionářů chce dezertovat a vrátit se domů. Na ruzyňském letišti přistává letadlo s příslušníky francouzské cizinecké legie, kteří se vracejí domů. Film následně zobrazuje realitu života všedních dnů a bojů legionářů v džungli, z nichž mnozí si nesou temnou minulost z druhé světové války. Jejich cílem je přežít peklo v džungli. Ne všem se to podaří.
Svatomír RECMAN
