Svět se mění a ručičky kompasu, který po desetiletí ukazoval směr vývoje a modernizace, se dramaticky otáčejí. Možná si to mnozí neuvědomují, nebo si to nechtějí připustit, ale faktem je, že žijeme v přelomové době. V době, kdy západní mocnosti nejsou jedinými významnými hráči na mezinárodním hřišti. Čína v podílu HDP s ohledem na paritu kupní síly předběhla Spojené státy. A z asijských zemí není jediná. Indové a Japonci šlapou Američanům na paty také. A tak zatímco Amerika vzdorovitě hrozí zbraněmi, zatímco její ekonomický model založený na hegemonii začíná selhávat, Čína nabírá dech a vrací se na výsluní.
Ač se může zdát, že Čína poprvé v historii trumfla západní svět, není to tak docela pravda. Ve skutečnosti se jen po staletích na vedlejší koleji zmátořila a znovu si nárokuje být centrem globální ekonomické aktivity. Tak, jako za dávných dob hedvábné stezky.
O svých úspěších, představách a směřování se Čína podělila na tradičním Lanting Fóru, které pořádá Čínská asociace veřejné diplomacie. Letošním tématem byla modernizace Číny a světa, konalo se poprvé v Šanghaji a hostilo řadu osobností politického, ekonomického i kulturního světa.
Jak říká čínské přísloví: »Pro obecné dobro by se mělo usilovat o spravedlivou věc.« Už v tomto přísloví je skryto mnoho z návodu, jak Čína dosáhla úspěchu. Obecné dobro, úsilí, spravedlnost. Ovšem Čínská cesta k úspěchu prostřednictvím modernizace není show o jednom herci, už kvůli jejímu vlastnímu zájmu. Aby mohl být Čínský úspěch skutečný, dlouhodobý a bezpečný, potřebuje silný a stabilní globální trh. Proto se snaží o šíření myšlenky o úspěšné modernizaci v míru do všech koutů světa, zvláště do těch, které západ běžně přehlíží. »Je to cesta k rozvoji Číny, jejímž prostřednictvím bude ke globálnímu míru přidáno více pozitivní energie a nové příležitosti pro globální rozvoj. Tedy dobro pro všechny bez rozdílu. Jako největší rozvojová země má Čína vždy na paměti větší dobro celého světa,« řekl při zahajovací řeči na Lanting fóru ministr zahraničí Číny Qin Gang.
Lídr ve světovém rozvoji
Tím že Čína sama sebe stále řadí mezi rozvojové země, ačkoliv je druhou nejsilnější ekonomikou světa, dává inspiraci dalším rozvojovým zemím, že dosáhnout úspěchu lze. Ovšem čísla jasně ukazují, že se o Číně jako rozvojové zemi již mluvit nedá. Čína je dnes hlavním obchodním partnerem více než 140 zemí a regionů, každý den po celém světě přímo investuje 320 milionů USD a každý měsíc přitahuje více než 3 000 zahraničních podniků. Za poslední desetiletí přispěla Čína ke globálnímu růstu více než všechny země G7 dohromady. A její ekonomika si dále udržuje stabilní tempo růstu díky neustálému rozvoji a modernizaci. »Modernizace Číny s tak obrovskou populací bude silnějším impulsem pro globální hospodářské oživení. Během posledních více než 40 let od reformy a otevření čínská vláda vymanila z chudoby více než 800 milionů svých lidí a rozšířila skupinu se středními příjmy na více než 400 milionů lidí. S více než 1,4 miliardami lidí na cestě k modernizaci, což je číslo větší než počet obyvatel všech rozvinutých zemí dohromady, dá Čína mnohem silnější impuls globální ekonomice,« tvrdí ministr zahraničí Číny Qin Gang.
Ne náhodou si pro konání fóra o modernizaci vybrala letos Čína Šanghaj. Právě toto město, které bylo ze začátku budováno a ovládáno evropskými koloniálními mocnostmi, je nyní největší čínskou ekonomickou a inovační bránou a obchodním a přepravním centrem světa. Právě ta Šanghaj kde před více než stoletím zahájila svou cestu Komunistická strana Číny (CPC) a která je dnes nejrychleji rostoucím městem plným architektonických zázraků sahajícím k nebi. »Amerika před tímto Čínským úspěchem zavírá oči. Nevidí, že se svět mění, spoléhá na své postavení a nechápe, co se na východě děje. Ovšem změny, které právě probíhají, jsou zásadní,« řekl na fóru Max Baucus, bývalý senátor Spojených států a bývalý velvyslanec USA v Číně a dodal: »Američané Číně nerozumí, protože většina z nich zemi ani nenavštívila, ví o ní v podstatě jen tolik, co se dočtou v tisku. A pokud se zrodí příběh, že za americkými neúspěchy ve skutečnosti stojí Čína, může to vést ke katastrofě.« Bohužel v podobné neznalosti a přesvědčení žijí i mnohé další země včetně naší.
Modernizace s lidmi a pro lidi
Čínská modernizace je ale pouze přirozeným výsledkem dobře uplatněných pravidel zajišťujících lidský rozvoj. Přestože si západ užíval plody modernizace před ostatními, příběh tady nekončí. Už kvůli tomu, jakým způsobem si západ modernizaci představoval a jak ji prosazoval. Již před 140 lety si Karl Marx představil překročení Kaudijské soutěsky kapitalismu, tedy změnu systému strategickou a diplomatickou cestou bez kapky krve, čímž poskytl solidní teoretický základ pro cestu modernizace odlišnou od té západní. Během posledních 100 a více let si pak Čína sama našla cestu k modernizaci a vytvořila novou formu lidského pokroku jen částečně inspirovanou západními teoriemi. »Modernizace by neměla z bohatých učinit bohatší a chudé chudší. Nemělo by sloužit ani zájmům pouze několika zemí nebo jednotlivců. Společná prosperita pro celý svět vyžaduje rozvoj všech zemí,« tvrdí Qin Gang.
Jenže něco jako globální jednotná cesta k úspěchu neexistuje. Neexistuje žádný pevný model nebo jediné řešení modernizace. Každá země může dosáhnout rozvoje, ale musí tuto cestu najít a nastavit tak, aby vyhovovala jejím podmínkám a odpovídala potřebám svých lidí na rozvoj. Naopak mechanické kopírování špatně padnoucích zahraničních modelů je kontraproduktivní a jak historie mnohokrát ukázala, může vést až ke katastrofickým následkům.
Na rozdíl od západu tak Čína nabízí jiná řešení, jako je iniciativa Nové hedvábné stezky – Belt and Road (BRI) a Mezinárodní rozvojovou iniciativu – Global Development Initiative (GDI). »Jsou to otevřené platformami pro společný rozvoj a prosperitu. Deset let od spuštění BRI bylo zahájeno více než 3 000 projektů spolupráce, které zahrnují investice ve výši téměř 1 bilionu USD a vytvářejí 420 000 pracovních míst pro zúčastněné země. Mnoho národů si tak splnilo své sny o železnici, velkých mostech a zmírnění chudoby,« vyčíslil Čínský ministr zahraničí.
Mezinárodní rozvojová iniciativa sdružuje více než 70 zemí a mnoho mezinárodních organizací a více než 100 zemí ji podporuje. »Iniciativa GDI dává silný impuls k brzkému dosažení cílů OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030. Čína to bere vážně. Je spravedlivé říci, že čínská modernizace pomohla vzbudit důvěru v mnoha zemích v jejich snaze o modernizaci,« řekl Qin Gang.
Jeho slova potvrdil i Mamadou Tangara, ministr zahraničí Gambie» »Čínská cesta je inspirací pro všechny rozvojové země. Ukazuje, že úspěchu lze dosáhnout mírovou cestou a že základem modernizace je práce s lidmi a pro lidi. Přináší tak šanci a přesvědčení, že každá země je schopna dosáhnout rozvoje i od nuly.«
Aby rozvoj chudých rozvojových zemí mohl být skutečný, Čína aktivně a plně podporuje a prosazuje iniciativu G20 pro pozastavení dluhových služeb a přispěli jsme až 63 procenty z celkových pozastavených plateb dluhu.
Kulturní a ekologické závazky
Modernizace Číny i celého světa ovšem není, nebo by neměla být jen o materiálním pokroku, ale také o kulturně-etickém pokroku, který sebou přináší globalizace a západní hodnoty, i potřeba národní identity a zachování kultury jednotlivých zemí. »Některé země, přestože jsou vysoce rozvinuté v ekonomice, vědě a technologii, sestoupily do režimu zaměřeného na kapitál, nekontrolovatelného materialismu, kulturního zbídačení, morální degradace a veřejného nepořádku,« prohlásil Čínský ministr zahraničí Qin Gang. Již dříve čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že konečným cílem modernizace je svobodný a všestranný rozvoj lidí, což znamená nejen materiální hojnost, ale také kulturně-etické obohacení.
Jak říká jiné čínské přísloví: »Lidé se naučí etiketě pouze tehdy, když je sýpka plná; jen když budou lidé dobře najedení a oblečení, poznají čest a hanbu.« Jsou to stejné myšlenky, které světu představili již před 2 500 lety filozofové velkých civilizací, jako Konfucius a Mencius v Číně a Platón v Řecku. Představy světa, ve kterém lidé staví své kulturní zájmy před materiální potřeby a považují je za součást svého společenského ideálu. Světa existujícím ve společné harmonii, ve kterém jsou lidé osvobozeni od nedostatku a dodržují vysoký morální standard. Ve stejném duchu hovoří i Globální civilizační iniciativa (GCI) předložená prezidentem Si Ťin-pchingem. Ta obhajuje důležitost dědictví a inovací civilizací, podporuje respekt k rozmanitosti civilizací a prosazuje principy rovnosti, vzájemného učení, dialogu a inkluze mezi civilizacemi. Číňané věří, že i v případě každé země, která se snaží o pokrok, závisí její budoucnost na sebeurčení a sebeobnově.
Ovšem nedílnou součástí úspěchu v budoucnu je i správná péče o planetu, která nás hostí. Jak poznamenal prezident Si Ťin-pching, průzračné vody a svěží hory jsou neocenitelná aktiva. »Čína přebírá svou část odpovědnosti za ochranu životního prostředí a řešení změny klimatu a vede svět v mnoha ohledech: pokud jde o zalesněnou plochu, která tvoří čtvrtinu světového celku; ve vývoji a využívání obnovitelné energie s jednou třetinou světové instalované kapacity větrné a solární energie; a ve výrobě a prodeji nových energetických vozidel, přičemž polovina těchto vozidel na světě jezdí po čínských silnicích,« vzkázal fóru Si Ťin-pching. Čína se navíc zavázala, že během pouhých 30 let přejde od uhlíkového vrcholu k neutralitě. To je nejméně o roky méně než ve Spojených státech a o více než 40 let méně než v Evropské unii.
Prosperita před mocenskými čachry
Ačkoliv se Čína chválí na každém kroku, tvrdí, že dominance a hegemonie není cílem jejího rozvoje. »Představa, že síla povede k hegemonii, je neslučitelná s čínskou kulturou a vzdor hegemonii je ušlechtilým charakterem čínské diplomacie. Čína je dodnes jedinou zemí na světě, která se ve své ústavě zavázala k cestě mírového rozvoje. Čína je největším přispěvatelem personálu mírových sil mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN a jedinou zemí mezi pěti státy disponujícími jadernými zbraněmi, která slíbila, že jaderné zbraně poprvé nepoužije,« zdůraznil ve své řeči ministr zahraničí.
Jak říká jiné čínské přísloví: »Je lepší nepřátelství odstranit, než je udržovat při životě.«
Podle svých diplomatických snah nemá Čína v úmyslu zapojit se do velmocenské soutěže. To, co pevně hájí, jsou její vlastní rozvojové zájmy a právo čínského lidu na lepší život. »Čína respektuje cestu modernizace, kterou zvolili lidé z jiných zemí, a staví se proti pokusům o ideologickou konfrontaci a novou studenou válku, vměšování do vnitřních záležitostí druhých a vnucování své vůle druhým. Čína je oddána nastavenému směru globalizace, staví se proti pokusům stavět zdi a bariéry a staví se proti jednostranným sankcím a maximálnímu tlaku. Čína dělá vše pro to, aby zajistila stabilní a hladké fungování průmyslových a dodavatelských řetězců, aby ekonomická globalizace a modernizace všech zemí mohly postupovat v tandemu a vzájemně se doplňovat,« prohlásil závěrem ministr Qin Gang, a dodal: »Vyzýváme všechny země, aby podporovaly mír, rozvoj, spravedlnost, spravedlnost, demokracii a svobodu – společné hodnoty lidskosti, a aby kulturní výměny překonaly odcizení, vzájemné učení překonalo střety a soužití překonalo aroganci. V mezinárodních vztazích jsme rozhodně proti diskriminaci ras, zemí a civilizací. Jak říká dávné čínské přísloví, tisíce hor už jsou už za námi a cesta před námi je plná příslibů začínajícího jara.«
Helena KOČOVÁ, Šanghaj
FOTO – autorka
