Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity – MENDELU budou zkoumat volně žijící živočichy ve městech, suchozemské i ty vázané na vodu. Kvůli jejich přítomnosti ve městech mohou se přenášet choroby nebo paraziti na domácí mazlíčky i na člověka. V ojedinělých případech mohou vznikat i krizové situace, jako je napadení člověka. Výstupem dvouapůlletého projektu bude návod pro města, jak tyto situace řešit a jak je komunikovat s veřejností.
»Projekt se týká středně velkých a velkých savců, takže předpokládáme živočichy od velikosti kuny až po prase divoké. Kromě zvířat divokých, která se zcela cíleně vydají z volné přírody do útrob města či jeho okraje, se zaměříme i na druhy, které si zvykly na přítomnost člověka a staly se stálými obyvateli města, jako je liška, jezevec, kuna nebo zajíc, ale i druhy domácí a toulající se, jako například kočka domácí,« uvedl Jakub Drimajz Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Podle něj divoká zvířata ve městech hledají alternativní potravní zdroje či pocit bezpečí před predátory a myslivci. Vědci se zaměří i na vodní prostředí a nepůvodní druhy vázané na vodu, jako je nutrie říční, ondatra pižmová či mýval severní.
Komplexním výstupem bude návod pro města, jak k daným situacím přistupovat, jak je řešit a jak je komunikovat směrem k veřejnosti. Součástí bude i návod pro širokou veřejnost, jak k některým živočichům přistupovat a jak situace řešit. »Kontakt mezi divokými a domácími zvířaty či člověkem vždy přináší určitá rizika, kterými je třeba se zabývat a adekvátně na ně reagovat, v čemž bychom rádi veřejné správě a všem zainteresovaným stranám pomohli,« přiblížil vědec.
Mezi nejvýznamnější rizika patří možný přenos chorob a parazitů, kterými se mohou nakazit domácí mazlíčci i lidé. »Savci jsou jednak možnými přenašeči lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy skrze klíšťata, liška je hlavním rezervoárem tasemnice, která způsobuje závažné onemocnění jater. Lišky, jezevci a divoká prasata jsou hostiteli svalovce stočeného,« nastínil Drimaj. Navíc jejich zdravotní stav mohou ovlivnit znečišťující látky, které může zvíře potkat na skládkách odpadů nebo v opuštěných areálech továren.
Další možné riziko je dopravní kolize s vozidlem nebo cyklistou, která může v případě většího savce, jakým je třeba divoké prase, skončit i tragicky. Zvířata ve městech mohou dělat nepořádek při vybírání popelnic a odpadkových košů. Nebo mohou poškozovat parky a záhony okusem dřevin a rostlin. Ve výjimečných případech může dojít třeba k rozrytí hřbitova divokými prasaty. »V neposlední řadě nesmím opomenout útoky divokých zvířat na lidi a domácí zvířata. K těmto případům výjimečně dochází, ale zařadil bych je do kategorie ojedinělých situací, které souvisí s pocitem ohrožení bezpečnosti zvířete, kdy si např. v odlehlé části městského parku bachyně bude bránit svá selata před volně pobíhajícím psem,« popsal.
Projekt začne letos v květnu a skončí v prosinci 2025. Zapojeny jsou celkem tři instituce. Mendelova univerzita jako hlavní koordinátor bude monitorovat výskyt živočichů s pomocí fotopastí, ale i ve spolupráci s městskou policií, odchytovou službou a myslivci. Bude zajišťovat i sběr vzorků. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity bude hodnotit zdravotní stav a výskyt nemocí u zvířat odchycených nebo nalezených usmrcených na území města Brna. SocioFactor, s. r. o., se zaměří na sociologický průzkum vztahu veřejnosti ke zvířatům ve městě a jejich postojům k možným způsobům řešení konfliktních situací.
(vž)
