Když byla v červenci 2019 zrušena tzv. karenční doba, tedy neproplácení nemocenské při prvních třech dnech nemoci, zdálo se, že se podařila zažehnat jedna nespravedlnost. Jenže pravicová vláda, která se cítí být pevná v kramflecích díky většině ve Sněmovně, Senátu a podpoře na Hradě, vrací bič na marodící zaměstnance do hry. Pokud se jí to povede, lidé zas budou raději přecházet své nemoci, jen aby nepřišli o peníze. To neprospěje jejich zdraví, a v důsledku ani zdraví kolegů. Pravicové asociální zhůvěřilosti jsou zpět!
Argumenty vládních politiků jsou i po letech stále stejné: Když nejsou první tři dny neschopenky hrazeny, méně lidí si užívá krátkodobé »dovolené« doma na náklady zaměstnavatele. Tvrdí oni. Argumenty pravicových politiků jsou postavené na nedůvěře k pracujícím a svým způsobem také k lékařům, kteří rozhodují o neschopence. Jenže existují kromě dojmologie o údajném zneužívání dobroty zaměstnavatelů a státu také nějaká relevantní data?
Zastánci návratu k neproplácení neschopenky se často opírají o studii think tanku IDEA z roku 2018 – tedy z doby, kde levice s odbory proti karenční době bojovala, a která skutečně uvádí, že po zavedení karenční doby zůstává méně lidí na neschopence. Pochopitelně. Vždyť v časech jejího zavedení v roce 2008 se už rozjížděla hospodářská krize. Kdo by chtěl přicházet o peníze a zároveň dráždit svého šéfa tím, že se zodpovědně vůči svému zdraví i zdraví kolegů vyléčí doma?
Podle čtyři roky staré tiskové zprávy ministerstva práce a sociálních věcí chřipku a další virózy běžně přecházela třetina Čechů. Nemocní s průměrnou mzdou tehdy přicházeli za první tři dny neschopenky o 2688 korun. To nebylo málo. Teď by ta částka byla o něco vyšší. V době současné krize, kdy rodiny šetří, kde mohou, aby jakž takž svůj rodinný rozpočet utáhly.
Na ně však pravicoví politici – to asi nikoho nepřekvapí – nemyslí. Ti zastupují někoho jiného. »Pokud opět přestaneme proplácet nemocenskou v první dny nemoci, pomůže to zaměstnavatelům i státnímu rozpočtu,« říká zastánce zavedení karenční doby místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček. Sice kromě zaměstnavatelů zmínil i státní rozpočet, ten je ale teď přátelský především právě vůči byznysu. Když stát v současné době šetří, nesahá vláda na daně bohatých, ale bere peníze ze zdravotního systému.
NERV: Ať si to hradí z úspor
Debatu na toto téma dorazila Národní ekonomická rada vlády. »Výpadek výdělku v délce trvání několika málo dnů si totiž většina zaměstnanců může snadno řešit z vlastních úspor,« píše se v dokumentu NERV. Kdyby tahle poznámka nebyla k pláči, tak je smíchu. Toto zazní ve dnech, kdy analýza Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) hovoří o tom, že vzrostl počet domácností, kterým příjem neumožňuje spořit, nakupovat kvalitnější potraviny či hradit zájmy a koníčky členů rodiny. V takovém napětí podle ní žije 52 procent Čechů, což je o sedm procent víc než loni.
Skopeček jako alternativu ke krátkodobé neschopence připomíná existenci sick days, tedy benefit v podobě tzv. indispozičního volna, které nabízejí někteří zaměstnavatelé. Jenže když si marod tyto volné dny vyplácá už prvním maroděním, další virózy už musí přecházet a chodit s nimi do práce.
Když se na to podíváme nikoliv z ekonomického, ale z ryze lidského hlediska: Nemocný člověk nemá chodit do práce, léčit se sám nebo chorobu přecházet. O diagnóze má rozhodovat lékař, ne on sám. Stejně tak to má být lékař, kdo určí, jak se pacient bude léčit, jak dlouho bude probíhat léčba a následné zotavování se. Všechno ostatní je pouze hazard se zdravím zaměstnanců.
Jan EXNER
