Na posílení role žen v zemědělství a ve venkovském životě se zaměřuje nový tříletý zjišťovací projekt deseti evropských zemí Evropské unie. Za ČR se do něj zapojila Mendelova univerzita v Brně.
Má název Horizont a aktivně se do něj zapojují farmářky i venkovské podnikatelky. Zjišťovat má vize udržitelné budoucnosti a inovace potřebné k uskutečnění těchto představ na farmách i na celém venkově. V čele projektu je irská Univerzita of Galway. Do jeho procesu se zapojují univerzity, malé a střední podniky i další odborníci.
Projekt FLIARA (Female Led Innovation in Agriculture and Rural Areas) pomůže zvýšit povědomí o roli žen v udržitelnější budoucnosti venkova. Napomůže také rozvoji účinnějších politických a správních rámců, díky kterým mohou ženy žijící a pracující ve venkovských oblastech k udržitelnější budoucnosti aktivně přispívat. »Respektujeme a oceňujeme roli generací předkyň, které hrály klíčovou roli v udržování venkovského života, víme, že role žen je klíčová pro přítomnost i budoucnost,« uvedl profesor Ciarán Ó hÓgartaigh, rektor Univerzity Galway.
Mendelova univerzita je jednou z partnerských institucí, která se podílí na řešení projektu. Tým Milady Šťastné je přednostně zapojen do řešení problematiky role žen v inovacích, potřebných pro udržitelné zemědělství a venkov. »Jsme jediný reprezentant zemí, kde se v minulosti uskutečnila téměř úplná kolektivizace a nacionalizace zemědělství, což se nepochybně projevilo na sociálním prostředí venkova včetně postavení žen. Naší zvláštností je významný podíl velkých firem, zatímco v ostatních partnerských zemích se klade důraz spíše na rodinná hospodářství,«přiblížila roli Mendelovy univerzity Šťastná z Ústavu aplikované a krajinné ekologie agronomické fakulty. Cílem českého vědeckého týmu je následně využít získané zkušenosti pro místní podmínky.
»K překonání výzev evropského venkova a využití jeho plného potenciálu je třeba, aby se všichni jednotlivci i komunity účastnili inovací na venkově. Tradičně byly totiž pracovní příležitosti venkovských žen i jejich přínos v inovacích zastíněn a potlačován patriarchálním étosem,« zhodnotila postavení žen Laura Farrellová z University Galway, která projekt vede.
Ženy mají v Česku nižší příjmy než muži a zastávají méně pozic ve vrcholovém vedení firem. »Otázkou však je, čím je to způsobeno – nakolik jde o přetrvávání patriarchálního modelu v konzervativnějším venkovském prostředí, nakolik jde o nižší podíl kariérně zaměřených žen a nakolik může jít o problémy spojené s mateřstvím, včetně otázek rozpadajících se rodin a samoživitelství. Na druhé straně se personalisté začínají shodovat v tom, že optimální jsou smíšené pracovní kolektivy, zahrnující mladé lidi i seniory, muže i ženy,« přiblížila Šťastná. Podle ní je přínos žen specifický díky kombinaci sociálních a ekonomických potřeb žen, které mohou být v tomto prostředí realizovány díky podpoře jejich potenciálu a inovací.
(vž)
