I vdobě současných lokálních válečných konfliktů jsou výročí, která je potřeba sipřipomenout, ale také vyvodit z nich poučení. Byly předehrou pro největší tragédií 20. století – druhou světovou válku. Pro Československo nezačala válka napadením Polska 1. září 1939, ale již v noci na 30. září 1938 podpisem hanebného mnichovského diktátu čtyř velmocí – fašistického Německa a Itálie, Anglie a Francie.
Patnáctý březen 1939 patřík černýmmomentům našich dějin.Znamenal počátek sedmiletéhotragického období s bojem o holou existenci národa. Zrazeni podruhé svými spojenci, Anglií a Francií, aktivními protagonisty mnichovské dohody, jsme si museli vydobýt svou existenci společným bojem s účastníky protifašistické koalice, především Sovětským svazem. Hroby našich občanů, účastníků odboje, jsou rozesety nejen po celém evropském kontinentu. Ale symbol našeho aktivního ozbrojeného odporu proti nacistické okupaci má své pevné místo v historii moravského Místku.
Ne všichni tehdy složili zbraně. Navečer 14. března 1939, kdy už první předsunuté německé jednotky vjely na Ostravsko, se proti okupantům se zbraní v ruce postavili vojáci 8. pěšího pluku Slezského v moravskémMístku jako jediní v naší vlasti. Střelbou zastavili německý motorizovaný předvoj projíždějící kolem kasáren. Přestřelku ukončilo vyjednávání, na něž německé velení přistoupilo.Do půlnoci obsadili nacisté město a všechny okolní vesnice, až po Československo-Polskou hranici.
Přibližně jako Místek a Frýdek byla nacistickým vojskem obsazována Ostrava. Dne 15.března 1939 ve 3 hodiny 35 minut obdržely vojenské jednotky z Hlavního štábu československé armády rozkaz ke kapitulaci. V brzkých ranních hodinách za sněhové metelice vstoupily německé jednotky i mimo Ostravsko a zahájily obsazování zbývajícího území Čech a Moravy.
Příklad místeckých vojáků a jejich statečný odpor proti okupantům znamenal ve své době velkou morální posilu pro celý národ, protože zpráva o událostech v Místku se šířila také v dalších krajích Čech a Moravy. Nyní událost připomíná pietní místo s památníkem odporu 8.pěšího pluku Slezského v Místku na Hlavní třídě v místech, kde stávala Czajánkova kasárna.
Historie jednoznačně potvrdila slova velitele praporu podplukovníka Štěpiny, který po boji a kapitulaci posádky napsal ve svém hlášení ministerstvu obrany, že byla zachráněna čest vojáků místecké posádky. Událost se stala námětem pro film Neporaženi, který v roce 1956 natočil režisér Jiří Sequens.
Proto komunisté i široká veřejnost nebudou chybět na vzpomínkové akci u příležitosti 84. výročí ozbrojeného odporu 8.pěšího plukuSlezského proti německým okupantům v Místku. Položení věnců u pomníku v Místku a na dalších pietních místech v kraji je symbolickým poděkováním všem, kteří projevili odvahu a hrdinství v protifašistickém odboji, ale také závazkem, že poválečné generace komunistů a antifašistů nezapomínají na jejich odkaz a vysokou cenu, kterou jsme museli za naši znovunabytou svobodu zaplatit. Díky těmto obětem žijeme již 78 let v míru. Nikdy nezapomeneme!
Svatomír RECMAN
