Přednášku s besedou na téma Brestlitevský mír jako klíč k pochopení 20. století uskutečnil v Brně historik docent Vladimír Fic. Šlo o další Diskusní čtvrtek, který pořádá pro zájemce tradičně Ideově-výchovná komise Městského výboru KSČM v Brně. Přednášející byli tentokrát z Čs. obce legionářské, Jednoty Brno 2.
Dle lektorů současná ruská speciální vojenská operace na Ukrajině má základ v Brestlitevském míru. Zastínila i připomínky 100. výročí vzniku SSSR a vzniku Rudé armády. Fenomén Ruska byl pro Evropu vždy strašákem. Platilo ale, že Evropa nakupovala z Ruska sibiřské dřevo a z Ukrajiny obilí.
Sedmého listopadu 1917 zvítězila Velká říjnová socialistická revoluce, o den později v Rusku zavedli kalendář shodný se Západem. Za první světové války ztratilo Rusko v Evropě území Finska, zřeklo se území v Polsku, přišlo o většinu Pobaltí, o Ukrajinu se přetahovalo s Tureckem i Polskem, zůstala nakonec ruská. Také o Bělorusko a Leninova vláda odstoupila část kavkazských území Turecku. Od 3. prosince 1917 začalo z iniciativy Leninovy vlády vyjednávání o míru v pevnostním městě Brestu.
»Dnes se potýkáme s propagandou, která vše o Rusku zkresluje a vede mladé k protiruským náladám,« posteskl si historik docent Fic. Mírová smlouva mezi sovětským Ruskem a státy Čtyřspolku (Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko a Bulharsko) uzavřená 3. 3. 1918 v Brestu Litevském ukotvila ultimativní požadavky německé vlády. Rakouské jednotky tu dobu došly až na Krym do Sevastopolu. Rusko i Ukrajina byly tu dobu vyčerpané. Komunisté žádali okamžité ukončení války, zatímco trockisté v ní chtěli pokračovat, aby se socialistická revoluce rozšířila do Německa a dalších zemí. Vznikly republiky rad bavorská či maďarská, které ale byly poraženy. Evropská revoluce se nekonala. Polsko se rozšiřovalo bojem a vytvořilo nárazníkové pásmo mezi Ruskem a Německem, které dnes velmi vyhovuje Spojeným státům.
Brestlitevský mír stanovil hranice mezi Ruskem a Polskem a vůbec států ve východní Evropě. Naopak Versailleský mír ustavil zejména poválečné uspořádání Porýní a hranice mezi Francií a Německem. Německo se pak snažilo prorazit izolaci spoluprací se socialistickým Ruskem. Němci po válce nesměli zbrojit, proto to, co potřebovali, si vyráběli v Rusku. Vyváželi tam svoji techniku i techniky, kteří vychovali ruskou technickou inteligenci. To vedlo i k podpisu smlouvy o neútočení mezi Německem a Ruskem. Brestlitevský mír byl zrušen v listopadu 1918 po porážce Německa v první světové válce.
(vž)
