Od vzniku Československa jsme s malými přestávkami byli soběstační až do neblahých událostí roku 1989 a toho, co následovalo. Naše současná závislost na dovozu není dána naší geografickou polohou, podnebím, ani výkonností našeho zemědělství, nebo potravinářského průmyslu. Je to pouze politické rozhodnutí.
Tak jako v období po roce 1989 došlo k devastaci československého a později českého průmyslu všech odvětví, tak i zemědělství bylo záměrně zničeno. Jde jen o přenastavení myšlení a priorit. Musíme se do toho pustit ihned. V roce 2024 se musí zasít jen takové plodiny, které potřebujeme k výživě vlastního obyvatelstva, obnovit stáda hospodářských zvířat a drůbeže co nejrychleji.
Evropská unie a naše vazalské vlády podporovaly dotacemi pěstování řepky a dalšího úzkého spektra plodin. Tím došlo k deformaci. Náprava představující radikální řez k obnovení žádoucího stavu je nutná! V bodech petice, kterou jsem připravil (Petice za potravinovou soběstačnost ČR), jsem zveřejnil nejnutnější opatření.
Proč je třeba radikální řez? Když se nachladím, potom stačí na týden si lehnout a jsem zpravidla vyléčen. Když mám zánět slepého střeva, je potřeba vzít skalpel. Současná situace představuje akutní zánět, ne-li rakovinu společnosti. Vybíjení hospodářských zvířat a drůbeže je součástí obchodní války EU proti nám. Nechci spekulovat o záměrném zavlečení chorob, nebo přímo jejich vymyšlení. To nechám na úvaze každého. V každém případě opatření byla přemrštěná a likvidační. Důsledkem je raketový růst cen všech potravin a bída značné části pracujících. Řešením není konzumace červů a hmyzu podle směrnic EU. Lidský zažívací trakt a enzymatická výbava se liší od ptáků a hmyzožravců. Není náhodou, že oblasti, kde se tyto věci konzumují, se kryjí s oblastmi nižšího průměrného věku dožití. Uvědomte si, že dovozové »potraviny« budou takto znehodnoceny ve velké míře. Je to jen jeden z mnoha důvodů, proč obnovit naše zemědělství.
Jiří MACHAČ