Mezinárodní federace (Hnutí) odporu-Sdružení antifašistů (FIR) se již několikrát jasnými slovy vyslovila proti barbarskému odstraňování památných míst protifašistického odboje, míst fašistické perzekuce a památníků osvobození a osvoboditelů. Odstraňování historických svědectví a památníků je výrazem historické zapomnětlivosti, ještě více záměrného přepisování dějin a pokusů o zničení společenské paměti akcí žen a mužů ze všech evropských národů proti fašistickému barbarství.
Děsivá je skutečnost, že tato forma historické revize není omezena na jednotlivé země, ale je praktikována v různých evropských zemích. Když bylo v září 2019 přijato skandální usnesení Evropského parlamentu o »důležitosti evropské minulosti (nebo evropského historického vědomí) pro budoucnost Evropy«, vlády různých evropských zemí věřily, že mají volnou ruku k přepisování dějin a odstraňování paměťových míst. Zejména v přechodových státech, které byly nově přijaty do Evropské unie, byla taková destrukce kultury vzpomínek prováděna v masovém měřítku. Iniciativy v této souvislosti nepocházely pouze od vládních agentur; když došlo na odstraňování památek či historických památek, vystoupily i obecní instituce a místní aktéři. Studie zveřejněná před pouhými několika týdny odhalila, že navzdory odporu veteránských organizací v Chorvatsku byla vyklizena či zničena zhruba polovina všech památníků jugoslávského osvobozeneckého boje.
FOTO – Petr POSPÍCHAL
V českém hlavním městě Praze byl na základě rozhodnutí obvodního úřadu odklizen v rámci akce »plášť a dýka« slavný památník osvoboditele města maršála Koněva. V Německu (přesněji v Sasku) prosadil místní starosta proti námitkám vědců a veteránských sdružení zničení historické budovy z raného koncentračního tábora Sachsenburg – za peníze saské státní správy na »revitalizaci brownfieldů« (bývalých průmyslových areálů). Zvláště jsou však průkopníky v ničení památníků v Evropské unii pobaltské republiky. Před několika dny lotyšská tisková agentura Leta hrdě oznámila, že od léta bylo v Lotyšsku demontováno více než 120 sovětských památníků. Podle místních úřadů bylo odstraněno všech 69 objektů, jejichž demontáž vláda v Rize stanovila do 15. listopadu 2022. Kromě toho bylo z vlastní iniciativy místních úřadů zbouráno nebo odstraněno 55 dalších objektů z veřejného prostoru, uvedla mluvčí ministerstva kultury. Vzhledem k tomu, že lotyšská vláda si je vědoma toho, že tento druh historického zapomnění by se v Lotyšsku nesetkal jen s protestem ruského obyvatelstva, ale mohl by také vyvolat odpor mezinárodní veřejnosti, bylo toto historicko-politické barbarství legitimizováno parlamentním usnesením. Dohoda s Ruskou federací z 90. let byla jednostranně vypovězena. Ukrajinská válka musela být použita jako »ospravedlnění«. Vzhledem k tomu, že tyto památky údajně »oslavují Rudou armádu«, neměly by již mít místo ve veřejném prostoru.
V Litvě začaly úřady rozebírat šest žulových soch na hřbitově ve Vilniusu. Starosta Remigijus Šimašius oznámil, že se od tohoto sovětského symbolu »očistí«. Demontáží se městská správa vzpírá doporučení Výboru OSN pro lidská práva, který projekt na základě stížnosti provizorně zakázal. Od Evropské komise není slyšet ani slovo o tom, že by pomníky připomínaly sovětskou armádu, která umožnila osvobození Evropy od fašistického barbarství v rámci protihitlerovské koalice. Nikdo se nezmiňuje o tom, že ničení sovětských pomníků začalo už dávno před 24. únorem 2022. V Bruselu se navíc úplně »zapomnělo«, že v Lotyšsku a Estonsku se rehabilitace bývalých dobrovolníků SS, kteří se jako kolaboranti podíleli na válce proti Sovětskému svazu a na vražedných akcích proti židovskému obyvatelstvu v pobaltských státech, praktikuje už řadu let se státní podporou. Fašističtí pachatelé jsou nově definováni jako »bojovníci za svobodu země«, na jejich počest se konají pochody a antifašisté, kteří protestují proti takové historické revizi, jsou masivně pronásledováni.
To vše samozřejmě nemá nic společného s válkou na Ukrajině – ukazuje to, jak je tato válka zneužívána ke změně politiky připomínání a připomínání ve smyslu rehabilitace kolaborace a spoluviny. FIR podporuje všechny členské spolky v jejich úsilí zachovat svědectví historické paměti a udržet při životě odkaz antifašistického boje proti takovým formám historické revize.
9. prosince 2022
(Článek se z důvodu závažnosti textu objevil na webu SOF wftucentral.org )
Překlad Vladimír SEDLÁČEK
