Benjamin Netanjahu se ještě ve své staronové funkci izraelského předsedy vlády ani neohřál a už je zřetelné a jasné, že jeho premiérování zklidnění do izraelsko-palestinského konfliktu v žádném případě nepřinese. On nechce mír. Dokládá to koaliční dohoda, kterou kabinet zveřejnil den před čtvrtečním složením přísahy. Kvůli účasti krajně pravicových stran, které potřeboval, aby vládu sestavil, je v dokumentu i závazek rozšiřovat židovské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Budování dalších osad, které má stále pokračovat, na území, které Izrael obsadil během války v roce 1967 a má se stát součástí budoucího palestinského státu, považuje většina zemí za porušení mezinárodního práva. Vždyť to také porušení mezinárodního práva je, ale Tel-Aviv nereaguje. A je to i – kromě návratu palestinských uprchlíků – největší rozbuška při jednáních, pokud probíhají. Ale Izrael je neústupný, s výstavbou židovských osad odmítá skončit. Odmítá i jakýkoli kompromis.
Netanjahu, který se svou stranou Likud zvítězil v listopadových parlamentních volbách, oznámil uzavření dohody o sestavení vlády před Vánocemi. Poprvé v historii Izraele jsou součástí vlády i krajně pravicové síly, a to Náboženský sionismus Bezalela Smotriče, Židovská síla Itamara Ben Gvira a strana Noam Aviho Maoze. Dále jsou v kabinetu, jak uvedla ČTK, i zástupci dvou ultraortodoxních stran – Šas Arjeho Deriho a Jednotný judaismus tóry Jicchaka Goldknopfa. V dokumentu, kterým se chce nový kabinet při vládnutí řídit, je rozšiřování židovských osad uvedeno jako jedna z priorit. V textu dohody mimo jiné stojí, že vláda bude podporovat a rozvíjet osídlení všech částí Izraele – v Galileji, v Negevské poušti, na Golanských výšinách, v Judeji a Samaří. Judea a Samaří jsou biblická označení pro území v současnosti známé jako Západní břeh Jordánu. Západní břeh, Golanské výšiny a východní Jeruzalém obsadil Izrael v šestidenní válce v roce 1967. Palestinci přitom chtějí, aby Západní břeh, kde nyní žije asi 2,5 milionu Palestinců a 600 000 izraelských osadníků, byl jádrem jejich budoucího státu, jehož hlavním městem má být Východní Jeruzalém.
Koaliční dohoda obsahuje i body, kterými vychází premiér hodně vstříc ultraortodoxním partnerům, například štědrá stipendia pro studenty tóry, kteří se náboženskému studiu věnují místo zaměstnání, podotýká agentura AP. Právě vlažný vztah ultraortodoxních židů k práci je často v Izraeli odsuzován.
(ava)
