Úžasným sportovním zážitkem vyvrcholilo v neděli 18. prosince fotbalové mistrovství světa v Kataru mezi Argentinou a obhájcem titulu Francií. V penaltovém rozstřelu byli šťastnější Jihoameričané a slavili titul po 36 letech od triumfu s legendárním Maradonou.
Organizace šampionátu klapala podle hráčů a fotbalových expertů na jedničku, Katařané udivili velkolepými efekty před jednotlivými zápasy, při slavnostním zahájení i zakončení s konečnou tečkou po finálovém duelu. Byl to však také šampionát v mnohém kontroverzní.
Už když bylo v roce 2010 Kataru MS přiděleno, prosakovala ze světové federace FIFA pachuť úplatků funkcionářům výkonného výboru, kteří v posledním kole hlasování dali Kataru 14 hlasů proti osmi pro kandidaturu USA.
Ne nadarmo se říká, že nejzkorumpovanějšími organizacemi na světě jsou právě FIFA a Mezinárodní olympijský výbor. Ale kde není žalobce, není soudce. Nicméně malá zemička s nesmírným ropným bohatstvím triumfovala a začala příprava obrovské sportovní akce, která měla vykreslit Katar v mnohem lepších barvách, než byla skutečnost. Těsně před startem se objevilo číslo 6500 zahraničních dělníků, kteří zahynuli při stavbě stadionů a infrastruktury kvůli nelidským podmínkám. Vše bylo přehlušeno za pár dní úvodním hvizdem zápasu domácí reprezentace s Ekvádorem.
Přesto se ze šampionátu stalo kolbiště politických gest. Některým FIFA zabránila s poukazem, že politika do sportu nepatří – viz duhové kapitánské pásky podporující LGBT+ nebo zákaz hráčských pokleků BLM před zápasem. Další se už objevili v hledišti i na trávníku, když např. fotbalisté Maroka otevřeně podporovali Palestinu nebo Ukrajinci protestovali proti válce v jejich zemi. Politickou tečku chtěl učinit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který požádal FIFA, aby mohl vystoupit před finálovým střetnutím s výzvou k míru. Ten, který ve videích na všemožných akcích žádá neustále o zbraně, čímž rozhodně nepřispívá k urovnání konfliktu mezi jeho zemí a Ruskem. FIFA se v tomto směru zachovala správně a Zelenskému agitku nepovolila.
Položme si však několik otázek vztahujících se k budoucnosti podobných akcí ovlivněných korupcí. Chceme, aby se největší fotbalový svátek, jehož pořádání stálo kolem 200 miliard dolarů, hrál pár dní před jedněmi z nejvýznamnějších křesťanských svátků, v období, kdy fotbal má sezonní přestávku? Chceme, aby i přesto, že byl přeložen termín šampionátu kvůli nesnesitelným vedrům, se hrálo na klimatizovaných venkovních (!) stadionech? Co říkají zelení aktivisté takovému obrovskému plýtvání energií? Chceme, aby po skončení akce zůstaly gigantické stavby promenádou duchů? Jistě, bohatý Katar si to může dovolit, nebo přestaví stadiony na hotely a dělníci z Indie, Pákistánu, Srí Lanky a dalších asijských států tady budou opět dřít jako otroci. Stačí konstatovat jeden absurdní fakt: Pokud by si všichni Katařané sedli v jednu chvíli na sedačky osmi stadionů, zbylo by ještě 50 tisíc volných míst. To chce sportovní svět v budoucnosti?
Příští MS 2026 budou pořádat USA a Kanada. Snad se organizátoři vystříhají těchto excesů a bude to sportovní svátek se vším všudy.
Vladimír SLOBODZIAN