Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta. Nominálně se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun, inflace ale rostla rychleji. Medián mezd činil 34 993 Kč.
»I přes 6% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 3. čtvrtletí 2022 počtvrté za sebou, tentokrát o 9,8 %. Jedná se o stejný pokles jako v minulém čtvrtletí,« uvedla na webu úřadu Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Stát škudlí na lidech
»Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 % ve zdravotní a sociální péči, 0,9 % ve veřejné správě a obraně a 2,1 % ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,« upozornil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
»Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord. Dosud se totiž životní úroveň lidí v ČR vyjádřená změnou průměrné reálné mzdy nejvíce propadala v roce 2013, a to o 1,5 procenta,« sdělil Naší pravdě ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Připomněl, že právě o zhruba devět procent poklesne reálná mzda také za celý letošní rok. S propadem reálných mezd je podle něho třeba počítat i v příštím roce, bude však jen přibližně třetinový oproti letošku. Mírně se totiž zvýší míra růstu nominálních mezd, zatímco citelně klesne inflace, i když z dlouhodobého hlediska zůstane nadále poměrně vysoká.
Za propadem životní úrovně Čechů stojí nejvýraznější inflace od první poloviny 90. let, kterou není s to růst nominálních mezd ani vzdáleně s to dorovnat, a to ani v podmínkách stále poměrně nízké míry nezaměstnanosti, nejnižší v zemích EU i OECD.
Nezaměstnanost poroste
»Výraznější tlak na růst mezd, jenž by dorovnal, ba překonal inflace, bude v příštím roce bránit rostoucí nezaměstnanost. V příštím roce totiž míra nezaměstnanosti poroste do výšin, na něž Češi nejsou z uplynulé řady let zvyklí, v krajním případě na úroveň odpovídající pěti procentům. Propouštět budou zejména energeticky náročné provozy, jsou sklárny, slévárny, ocelárny, obecně těžký průmysl, ale třeba také pekárny. A také firmy a podniky napříč odvětvovým spektrem, které mají nízké marže, takže nemají dostatečný finanční polštář pro zvládání krizí,« uvedl Kovanda. »Propuštění lidé, kteří si budou chtít udržet mzdové ohodnocení alespoň v nominálním vyjádření (když už ne v reálném, kvůli inflaci) a kteří budou chtít mít zajímavější, inspirativnější povolání, si tak budou muset doplnit kvalifikaci – a měli by na to myslet už nyní, pokud mají pocit, že je jejich pracovní místo ohroženo.«
V Česku je sice stále kolem 300 tisíc volných pracovních míst, ale na drtivou většinu z nich, zhruba 270 tisíc, není třeba ani maturity. Jde často o prosté manuální, duševně nenáročné, ale také neinspirativní a mnohdy nenaplňující pracovní pozice, připomněl Kovanda.
(red)
