V České republice trvale žije přes 20 000 rodilých Maďarů. Z toho čtyři stovky v Brně a okolí. Sto dva platících členů má Svaz Maďarů – CSMMSZ v Brně a Asociace Babylon. V cyklu Národnostní menšiny okolo nás připravila Asociace Babylon s Maďary na Staré radnici v Brně výstavu zaměřenou na kulturně-historickou roli nejznámějších maďarských zákusků.
Tak jako Vídeň má proslulou cukrárnu Sacher, Muzeum maďarského obchodu a pohostinství v Budapešti připravilo pro Brno panelovou výstavu ke 100. výročí úmrtí světoznámého cukráře Émila Gerbeauda (čti Emila Žerbóda), jehož jméno nese jedna z nejznámějších cukráren v Budapešti.
Předsedkyně Svazu Maďarů-CSMMSZ v Brně Monika Fazekasová, která předsedá i Asociaci Babylon, uvedla, že cukrárna a kavárna Gerbeaud patří k symbolům maďarské metropole. Tvrdí se, že kdo nenavštívil Gerbeaud, jako by v Budapešti ani nebyl. Za více než 150 let své existence hostila cukrárna mnoho slavných osobností. Podnik založil roku 1858 Henrik Kugler. Potřeboval najít následníka. Proto v roce 1884 pozval do podniku jako obchodního partnera talentovaného podnikatele Émila Gerbeauda. Ten postupně převzal obchody Kugler a dal jim své jméno: Maison Gerbeaud (Mezon Žerbó).
V roce 1886 expandovala společnost do odvětví čokolády a představila moderní způsob její výroby. Émile Gerbeaud získal pověst v maďarském cukrářském průmyslu a sbíral vyznamenání (např. na Světové výstavě v 1900), řády (od císaře Františka Josefa) nebo Čestnou legii.
Když v roce 1919 zemřel, vedení společnosti převzala jeho manželka. I po 150 letech je cukrárna v Budapešti vyhledávaná pro sladkou nostalgii přelomu 19. a 20. století. Jde o příběhy a kulturně-historickou roli nejznámějších maďarských zákusků – vedle dortů to jsou třeba Gundelovy palačinky, závin, krémeš, halušky Šomlói nebo indiánky.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
