Česká ekonomika se v příštím roce bude pohybovat na hraně recese a její růst zpomalí na 0,1 procenta místo dříve očekávaných dvou procent. Počítá s tím makroekonomická prognóza Evropské komise (EK), podle níž se na zhoršení odhadů podepíše zejména pokračující válka na Ukrajině a související energetická krize.
Letos naopak české hospodářství díky relativně příznivé první polovině roku proti dřívějšímu odhadu růst mírně zvýší, a to na 2,5 procenta.
Komise také zvýšila odhad míry inflace, která by se letos měla dostat na 15,6 procenta, což je po trojici pobaltských zemí nejvíce v celé EU. Naopak nejnižší z celé sedmadvacítky států zůstane letos v České republice nezaměstnanost, kterou komise předpovídá na 2,7 procenta. V příštím roce by měla inflace klesnout na 9,5 procenta a být níže než na Slovensku, v Polsku či v Maďarsku, kde se očekává další růst cen pro spotřebitele. Nezaměstnanost se prý zvýší na 3,3 procenta.
»Česká průmyslově založená ekonomika spoléhající na dovoz je nadále silně zasažena problémy v dodavatelských řetězcích a vysokými cenami energií,« uvedla komise.
Spotřeba klesne
Zhoršení vyhlídek české ekonomiky podle ní souvisí se složitou finanční situací domácností a firem a se zhoršením důvěry spotřebitelů. Unijní exekutiva očekává na přelomu roku pokles spotřeby domácností vyvolaný snížením jejich reálných příjmů. Omezený bude v příštím roce podle EK růst investic, a to navzdory očekávaným vládním investicím ze záchranného unijního fondu.
České ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze tento týden zlepšilo odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst o 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že česká ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí.
Unijní ekonomika jde ke dnu
Evropská ekonomika se na přelomu roku zejména kvůli válce na Ukrajině dostane do recese a hospodářský růst v příštím roce proti původním odhadům výrazně zpomalí, uvedla EK. HDP sedmadvacítky členských zemí podle ní vzroste o 0,3 procenta místo 1,5 procenta, jak předpokládala předpověď z léta. Unijní exekutiva zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 9,3 procenta. Předchozí odhad byl o procentní bod nižší. Naproti tomu letošní růst HDP bude podle komise o něco vyšší, především díky silnému oživení v první polovině roku a stále relativně nízké nezaměstnanosti. HDP sedmadvacítky zemí, jehož letošní růst komise dříve odhadla na 2,7 procenta, podle dnešní předpovědi vzroste o 3,3 procenta.
Inflace zůstane vysoká
Inflační tlaky by v příštím roce měly podle komise mírně polevit, meziroční míra však nadále zůstane relativně vysoko, a to na sedmi procentech. Blíže k dřívějším hodnotám by se měla vrátit až v roce 2024, kdy podle odhadu klesne na tři procenta.
Komise očekává postupné zlepšování situace od druhé poloviny příštího roku. V roce 2024 by se hospodářství mělo vrátit k pravidelnému růstu s průměrnou hodnotou 1,6 procenta.
(red)
