»Český venkov populačně sílí. Lidé se stěhují z velkých měst do jejich okolí a zároveň očekávají, že jim dosavadní životní styl zůstane i tam. Nejvíce se vylidňují velká a středně velká města. Největší populační zisky přitom ale zažívají obce kolem velkých měst jako je Praha, Brno, Plzeň a další,«říká sociolog z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI Josef Bernard.
»Městský životní styl, nebo též ekonomický význam měst se šíří za jejich hranice a poměšťuje celou společnost,« uvedl Bernard. Sociologové v této souvislosti mluví o funkční urbanizaci, protože typově jde sice o venkovské osídlení, které je ale ze sociálního a ekonomického hlediska už jen velmi málo odlišné od toho městského.
Typickým příkladem je podle něj rodina na malé vesnici, která má ale zaměstnavatele a mnoho známých v Praze, kde i často nakupuje. »Takový člověk je tedy velmi úzce navázán na městský život, i když bydlí na vesnici. V tomto smyslu doráží urbanizace na venkov už od 20. století. Venkov žije v mnoha ohledech už nyní městsky,« uvedl Bernard, jehož domovským pracovištěm je Sociologický ústav AV ČR.
Zmíněný trend funguje nejen díky dopravnímu propojení, ale i digitalizaci. »To je technologický trend, který má sílu měnit tvář venkova, protože umožňuje odlišit lidem adresu místa bydliště a pracoviště. To může mít dopad na sociální strukturu venkova, protože lidé mají větší šanci využít atraktivity, které venkov nabízí,« uvedl Bernard.Odborníci posuzují fungování a atraktivitu sídel mj. podle žebříčků kvality života, které zahrnují měřitelné věci, jako je podíl vysokoškoláků nebo dostupnost lékáren. »Fakt, že se ráno vzbudíte a za oknem vidíte volný horizont, do toho zařadit ale nejde. Na venkově jste také za pět minut v lese, což hodně ovlivňuje kvalita života,« dodal Bernard.
Český venkov také proto, že si lidé tyto výhody uvědomují, v současnosti jako celek není ohrožený populačními ztrátami a trend vylidňování venkova a populačního nárůstu měst v Česku posledních 25 let v podstatě neexistuje. Obyvatelstvo ztrácejí jen některé hůře dostupné a chudé venkovské regiony. »Z velkých měst v Česku populačně roste pouze Praha. Druhý velký populační zisk zažívají už řadu let nejmenší obce v okolí měst. To můžeme ale interpretovat jako prostorový růst města, i když administrativní hranice zůstávají stabilní. I kdybychom ale tyto příměstské obce odečetli, tak i pak uvidíme, že malé venkovské obce jsou mírně populačně ziskové,« uvedl Bernard s tím, že poslední období, kdy jsme v Česku měli jasnou urbanizaci a s ní související vylidňování venkova, bylo v 80. letech 20. století. V 90. letech se karta obrátila.
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – autor
