Zlobivý Orbán a německé vidle

Dvoudenní summit Evropské unie a Evropského politického společenství, coby nové platformy pro užší spolupráci a integraci celé Evropy, jehož hostitelem byla Praha, skončil. Prý úspěch českého předsednictví, vždyť dostat k jednacímu stolu 44 hlav států, kde chyběli pouze zástupci Ruské federace a Běloruska, nebylo nijak snadné. Však si ho také nemohla současná vládnoucí garnitura vynachválit. Když při hodnocení jeho první části českého předsedu vlády pochválil francouzský prezident Macron a oslovil ho »drahý Petře«, dmul Fiala prsa jak holub Bublák své vole.

Zorganizovat za několik desítek milionů setkání dá sice nemalou práci, ale zas to není až takový kumšt. Oni se zajíci, jak říkají myslivci, počítají vždy až po lovu a zde těch zajíců není mnoho. Vzájemné poznání, výměna vizitek a snad jen při neformálních setkáních shoda na podpoře Ukrajiny a dohoda, že se v podobném formátu bude pokračovat v jedné z nejchudších zemí Evropy Moldavsku. Dosti chabý výsledek, nemyslíte? Prý se však ani více nečekalo.

Více se očekávalo od jednání sedmadvacítky druhého dne, ale přesto, že je Evropa v nepříliš dobré hospodářské a energetické kondici, ke sjednocení stanovisek a návrhů na řešení nedošlo. Stále se totiž nepodařilo umravnit zlobivého maďarského Orbána, který razí heslo Maďarsko především a jen tak lehce se nechce vzdát ruských energií a dostavby jaderné elektrárny, a ani některé další státy pro nějakou jednotu v energetice nehorují. Obří vidle do tohoto procesu hodilo těsně před jednáním samo Německo, které na zmírnění dopadu cen energií uvolnilo pro občany a firmy neskutečných 200 milionů eur, po přepočtu pět bilionů korun, což výrazně posílí oproti ostatním konkurenční schopnost německých firem. Ozval se proti tomu jen polský předseda vlády Morawiecki, zatímco drahá Uršula a stejně drahý Petr, který Evropě šéfuje, si patrně uložili bobříka mlčení.

A tak závěrem snad jen otázka. Bude vláda nadále čekat, co přijde od bruselského panstva, nebo se rozhoupá přijmout vlastní opatření ve prospěch nás všech? Zatím to žel tak nevypadá.

Pavel PILNÝ