Je po volbách a nastává čas hodnocení. Co se vlastně stalo, jaké změny to přinese a co bude následovat? Vítězové slaví, poražení hledají důvody neúspěchu a najdou takové argumenty, aby svedli vinu neúspěchu na někoho jiného, než jsou oni sami. Nejinak je tomu i tentokrát. Optimisté doufají, že příště bude lépe, pesimisté naopak zdůrazňují konec zlatých času a píší ty nejčernější scénáře. Jak se v tom má jeden člověk vyznat? Pokusím se o to…
Snad nebude hůř, než je právě teď, kdy si tolik lidí, kteří nešli volit, říkají: Byla to chyba, zavinili jsme si to sami. Jiní zase konečně našli smysl svého dosavadního postoje a vidí příležitost k novému a lepšímu začátku. Bude to však určitě těžké pro všechny. Jak dokázat naplnit vydobyté pozice a přesvědčit ostatní, že právě oni jsou ti správní a jediní, kteří nás správně vedou z toho marasmu, v němž se právě nacházíme? Bude to těžké pro ně, ale i pro nás, kteří jsme věřili, že konáme správně, a ono se ukázalo, že většina si to tak nemyslí.
Samozřejmě, že i mne výsledek posledních komunálních, ale i senátních voleb zklamal. Nečekal jsem, že v nich levice nějak posílí, ale nečekal jsem, že současná vládní konstelace neuspěje. Myslel jsem, že se její voliči zastydí za to, co tady tento svazek tak divně pospojovaných stran a hnutí předvádí a k volbám prostě nepůjdou. A to pak bude příležitost pro opozici – ANO a SPD. Částečně se to sice potvrdilo, oba opozičníci posílili a dá se říci, že alespoň v těch volbách v prvém týdnu uspěli. Ale ne tolik, aby to stačilo na jasný vzkaz SPOLU, že takto dál jít nemohou a že dělají něco špatně. Stalo se tak jen u PirSTANu, ale tam to bylo natolik jasné, že to na nějaké takové úvahy nemohlo stačit. A tak se pojede dál ve vyjetých kolejích. Vláda si bude dál broukat svoje pochvaly. O tom, jak je skvělá a jak dělá všechno moc dobře. A opozice bude nucena jen přihlížet a chvílemi i přitakávat. Například ANO, které stále doufá, že se ve spojení s ODS dočká znovu návratu do aktivní politiky a na výsluní.
KSČM od těchto voleb neměla velká očekávání, neboť změny, které musí strana udělat, aby se vrátila do Poslanecké sněmovny hlavním vchodem, přišly pozdě. Krizové vedení mělo přijít hned po debaklu v krajských volbách v roce 2020, a ne až po sněmovních na podzim loňského roku… Každopádně je třeba poděkovat občanům, co komunisty volili, jménem více než 400 zastupitelů ve městech a obcích, kterým pomohli ke zvolení. Informace o povolebních vyjednáváních z krajských měst nastínila, na jakém půdorysu by v budoucnu mohla vzniknout nová vládní spolupráce. Popularita Petra Fialy dlouhodobě patří ve srovnání s dalšími evropskými premiéry mezi nejnižší, přičemž nadále klesá s každým dalším měřením.
Pauza k dalším volbám však nebude dlouhá. Už za pár dnů začne prezidentská kampaň a tam to bude rovněž vyhrocené. Opravdovou změnu však lze čekat až od dalších parlamentních voleb a k nim je to dnes ještě moc daleko.
Olda SUCHORADSKÝ, Hradec Králové
ILUSTRAČNÍ FOTO – Miroslav MARŠÁLEK
