Velké divadlo zvané Gliwice

Kdo si dnes vzpomene na události kolem tohoto předválečného německého města u hranic s Polskem, které se stalo záminkou Německa pro přepadení Polska? Před 83 lety, 31. srpna 1939, se stalo centrem pozornosti celého světa. Zejména němečtí posluchači hltali rozhlasové zprávy, Gliwice byla na prvních stránkách… Prvního září 1939 vypukla druhá světová válka, Gliwice vstoupila do dějin. Nacistická propaganda připravovala německý národ dlouhodobě na válku.

Hitler potřeboval především předložit domácímu publiku své ospravedlnění k válečnému tažení na Východ. Po zkušenostech s představiteli Anglie a Francie v Mnichově, ale i z připojení Rakouska k Říši, se rozhodl ještě více vystupňovat své požadavky. Nacistická propaganda od nástupu Hitlera v roce 1933 masírovala domácí veřejnost. Plnily se koncentrační tábory oponenty, jiný názor se trestal. Německo hledalo záminku k válce, pohraniční napětí na hranici s Polskem se každým dnem stupňovalo. Především německé veřejnosti měl být Gliwicí předložen »jasný doklad o polské agresi« vůči Německu. Zde platilo to známé úsloví: Co na tom, že svět tomu neuvěří, vítěze se přece nebude nikdo ptát po pravdě.

Otvírám knihu Gestapo od německého historika Jochena von Langa, vydanou v roce 1993. Akce Gliwice je zde podrobně popsaná. Jsou zde dokumenty o nacistické propagandě i o činnosti německých represivních složek. Akce Gliwice řízená přímo Reinhardem Heydrichem byla jednou z nich.

Tehdy 31. srpna 1939 ve večerních hodinách nacistické komando provedlo fingovaný »polský« útok na vysílačku v Gliwici. »Odborník« na tuto práci, gestapák Alfred Naujocks, s pěti pomocníky odvysílal provokační výzvu v polštině. Dokladem »polské agrese« měly být mrtvoly vězňů »dodané« z koncentračního tábora, oblečené do polských uniforem… Vše další již bylo v rukou nacistické propagandy. Hned druhý den dopoledne v berlínské Opeře následoval projev Hitlera k poslancům Říšského sněmu a k německé veřejnosti, ale i ke světu. Hitler požil lživou informacio tom, že polská armáda zaútočila na Německo. S tím, že německá armáda již rázně odpověděla a od časných ranních hodin 1. září se valila Polskem. Zmanipulovaná německá veřejnost jásala, špalíry obdivovatelů neměly konce, německý národ podlehl nacistické propagandě.

Z historie víme, že na západní frontě byl dlouho klid. Mnohé státy Evropy se dokonce, pod vlivem nacistické ideologie, vydaly na Východ, není bez zajímavosti, že tomuto vábení podlehlo i naše bratrské Slovensko. Nejprve proti Polsku, a v červnu 1941 dokonce i proti SSSR. Poučení i pro dnešní dobu.

Gliwicí začala druhá světová válka s desítkami milionů obětí… Dnešní svět zapomněl na tyto hrůzy, vidíme, jak za potlesku davu padají pomníky hrdinů, tedy těch, co v boji proti nacismu platili životy na své bojové cestě, statisíce z nich umíraly i za naši svobodu. Jdu Prahou, vidím, jak knihkupectví okupují memoáry nacistických generálů, skuteční hrdinové jsou zapomenuti. Také my občané máme zapomenout.  Ideologie, propaganda vítězí nad pravdou. Jiný názor se nepřipouští, dokonce se i trestá. Lež a nenávist tancuje kolem nás.

Přemysl VOTAVA, Česká strana národně sociální