Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom svého prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je předala do univerzitního archivu.
»Jde o zcela nečekaný nález. Diplomy našeho prvního rektora se stanou ozdobou univerzitního archivu. Velice si vážíme přístupu nálezců a za tento dar jim děkujeme. Diplomy budeme vystavovat při zvláštních příležitostech,« uvedl rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš.
Tajemný příběh
Rektory Mareše a Bubáka dělí od sebe více než sto let a za tuto dobu se na univerzitě vystřídalo již 34 rektorů. František Bubák přišel do Brna v roce 1919 už jako profesor a školu vedl jen rok, což odpovídalo tehdejšímu funkčnímu období. Bubák pocházel z Rovenska pod Troskami a po Brnu působil jako profesor v Praze, kde 19. září 1925 zemřel v podolském sanatoriu. Podle dobových nekrologů »odešel z českého vědeckého života výrazný typ učence širokého rozhledu a jména světového. Práce, již po sobě zanechal, zajistila mu nesmrtelnost«.
V pozůstalosti po Bubákově matce našli diplomy bratři Krausovi. »Starou tubu s diplomy jsme vídali už jako malé děti, ale jak se k nám dostala, to jsme dlouho neměli ani ponětí,« uvedl Michal Kraus. Pro rodinu šlo o tajemný příběh, který nedokázala rozklíčovat. Nejpravděpodobnější verzí je skutečnost, že rodina v Praze v roce 1960 měnila byt právě s Bubákovými a diplomy po prvním rektorovi Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes Mendelova univerzita) už v bytě v Praze Nuslích zůstaly.
Diplomy, spolu s tím doktorským také členský diplom Masarykovy akademie práce, měla rodina v kredenci s jinými dokumenty. Po smrti maminky synové tubu otevřeli a rozhodli se diplomy darovat Mendelově univerzitě v Brně. »Rozhodli jsme se dokumenty nabídnout tam, kam patří. Vrací se k instituci, která na profesora Bubáka navazuje. Je to další střípek do historické mozaiky,« uvedl mladší z bratrů Tomáš Kraus.
Z obou diplomů je cennější ten z roku 1900, na základě kterého dostal František Bubák doktorát na Univerzitě Karlově. »Na diplomu jsou podpisy tří významných osobností. Rektorem byl tehdy známý český bohemista Jan Gebauer, děkanem filosofické fakulty pak filolog Václav Emanuel Mourek. Třetí podpis pak připojil slavný český básník Jaroslav Vrchlický v roli promotora. Vrchlický vystupující pod civilním jménem Emil Jakub Frida byl od roku 1893 jmenován profesorem evropské literatury na Univerzitě Karlově, a tím se dostal i k Bubákově promoci,« vysvětlil tiskový mluvčí MENDELU a zároveň historik Filip Vrána.
Přínos profesora Bubáka
Mendelova univerzita v Brně se odkazu svého prvního rektora věnuje dlouhodobě. V roce 2019 adoptovala jeho hrob na Vinohradském hřbitově, o který pečuje. Profesor Bubák patří k zakladatelům Vysoké školy zemědělské v Brně. Nastavil procesy řízení školy a úřední procedury. Podílel se na výběru kandidátů na místa učitelů a dalšího personálu školy. Zahájil jednání o výběru pozemků pro školní novostavbu i pro zajištění školních statků a botanické zahrady. Byl také významným vědcem a ve své době patřil k největším evropským autoritám v oboru mykologie. Je považován za průkopníka fytopatologie a stal se prvním profesorem v tomto oboru u nás. Publikační činností vynikal nad svými současníky, a to nejen na poli vědeckém, ale velký význam mají jeho populárně-naučné příspěvky. Např. Bubákův velký mykologický herbář je dodnes ozdobou brooklynské botanické zahrady.
(vž)
FOTO – Mendelova univerzita
6 komentáře
1- /lepší než zdejší kydy/
Vědci potvrdili, že na D1 plyne čas pomaleji.
Vědcům z Institutu pro zkoumání časoprostoru a nadpřirozena v Havířově se povedlo potvrdit teorii o tom, že na nejstarší české dálnici plyne čas pomaleji než ve zbytku světa.
Na D1 skutečně plyne čas pomaleji. Dokazují to i hodnoty naměřené našimi kvantovými vysílači. Po celé délce D1 jsou v obou směrech všudypřítomné jakési časové anomálie, které deformují časoprostor a zpomalují ťok času,“
1- /lepší než zdejší kydy/
Vědci potvrdili, že na D1 plyne čas pomaleji.
Vědcům z Institutu pro zkoumání časoprostoru a nadpřirozena v Havířově se povedlo potvrdit teorii o tom, že na nejstarší české dálnici plyne čas pomaleji než ve zbytku světa.
Na D1 skutečně plyne čas pomaleji. Dokazují to i hodnoty naměřené našimi kvantovými vysílači. Po celé délce D1 jsou v obou směrech všudypřítomné jakési časové anomálie, které deformují časoprostor a zpomalují ťok času,“
2- /lepší než zdejší kydy/
Stalo se vám už někdy, že když jste vyjeli z Brna do Prahy, navigace vám hlásila čas příjezdu za dvě hodiny, ale ve skutečnosti jste dojeli až za hodiny čtyři? I takové extrémy mohou časové anomálie na D1 způsobit.
„Zdá se, že Daniel Ťok celou situaci na D1 zhoršil. V kombinaci s již přítomnými anomáliemi se celý problém na D1 jen zhoršil. Podobná aura trápí i celé ANO a dokonce i prezidenta Zemana, díky čemuž se pomalu celá Česká republika vrací zpět v čase, konkrétně někdy před rok 1989,“
MY RUDÉ KURVY A RUSŠTÍ ŠVÁBI PODPORUJEME PUTINOVU VÁLKU A RUSKO
20 % území, které Rusko zabralo, obsahuje 2/3 ukrajinských ložisek nerostných surovin a energie.
Moskva ovládá:
63 % ukrajinských ložisek uhlí
11 % své ropy
20 % zemního plynu
42 % jeho kovů a
33 % vzácných zemin.
Stačilo napsat sláva KSČ
Tak to uz je zneuzivani nemohoucich senioru!!! ❓
To Buresovy babisky dojdou samy pro koblihu.
Kandidátka KSČM v Praze 6. Věkový průměr celé kandidátky je 79 let, věkový průměr její spodní poloviny dokonce 88 let. Hned 13 lidí na kandidátce překročilo devadesátku, rekordmankou je paní Marie, která se chce stát zastupitelkou ve svých 96 letech.
Komentáře jsou uzavřeny.