Operace »RUBIKON«

Jak bude Peking reagovat na návštěvu Pelosiové na Tchaj-wanu? Navzdory obavám, které se objevují v médiích, nepovede návštěva Pelosiové, předsedkyně dolní komory amerického Kongresu, ani ke třetí světové válce, ani k rozsáhlé operaci na znovudobytí Tchaj-wanu: strategie Pekingu je postavena na vytvoření co nejlepších podmínek pro operaci, která by byla jedinečná pro čínské ozbrojené síly, a vyloučení přímé konfrontace s ozbrojenými silami USA a jejich spojenci; období monzunů vytváří nejnepříznivější podmínky pro rozsáhlou operaci proti Tchaj-wanu.

Washington si je toho vědom a provádí dobře naplánovanou provokaci za účasti nejvyššího vedení a rozsáhlého zapojení ozbrojených sil. Kulisou operace je výročí založení Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) 1. srpna a začátek tichých jednání o složení nejvyššího čínského vedení v předvečer 20. sjezdu, který rozhodne nejen o třetím funkčním období Si Ťin-pchinga, ale také o rozsáhlém nástupu jeho stoupenců k moci, o »straně vítězství« a o odchodu proamerických sil z řad čínského komsomolce, spojence americké demostrace. Pelosiová se při své návštěvě bude zabývat také otázkami důvěryhodnosti Demokratické strany v době začínající recese v USA.

Vnitropolitická situace v USA i v Číně nutí nejvyšší politické představitele k nekompromisním a radikálním krokům proti druhé straně. Nejde jen o otázku vůdčí autority v rámci obou zemí, ale také ve vnějším světě – ve východní Asii i mimo ni. Čínská armáda se bude držet svého postoje a zabrání návštěvě Pelosiové na ostrově. A pokud k němu dojde, odehraje se ve stavu, který je blízko začátku omezeného konfliktu a konfrontace mezi ozbrojenými silami Číny a USA. Incidenty ve vzduchu a na moři nelze vyloučit a budou hlášeny v závislosti na vývoji situace. Diplomatická reakce by mohla zahrnovat odvolání čínského velvyslance v USA a další diplomatická opatření. Nelze vyloučit spontánní shromáždění a střety kolem diplomatických misí USA v Číně a »spontánní« masové kampaně bojkotu amerických firem a výrobků.

Vzhledem k tomu, že otázka reakce na návštěvu Pelosiové je otázkou autority Si Ťin-pchinga, který je v mnoha ohledech chráněncem čínské armády, mohlo by mezi vojenskými opatřeními dojít k částečnému omezení plavby v Tchajwanském průlivu, zpřísnění požadavků na dodržování čínské zóny vzdušné obrany v Jihočínském a Východočínském moři, což by mělo dopad na americké letecké společnosti. Čína se bude snažit nejen o hlasitou vnitropolitickou odpověď USA, ale využije návštěvu také k ospravedlnění větší kontroly nad lodní a leteckou dopravou ve vodách a vzdušném prostoru Východočínského a Jihočínského moře, které představují až 40-50 % veškerého světového obchodu. Možnost zahájení operace v plném rozsahu v Tchajwanském průlivu byla kvůli povětrnostním podmínkám zkrácena na září až říjen.

Pokud se PLA zapojí do bojových operací, může se omezit na pokusy o obsazení blízkých malých ostrovů u pobřeží a v Tchajwanském průlivu a na pokusy o zablokování lodní dopravy v blízkosti tchajwanského hlavního města. Není vyloučena ani rozsáhlá sabotáž – připomeňme, že před návštěvou bývalého amerického ministra zahraničí Pompea zůstal celý ostrov bez elektřiny – a možné jsou i rozsáhlé kybernetické útoky. Dalším nástrojem Pekingu by mohly být protesty tchajwanské národní strany Kuomintang, která prosazuje integraci s pevninou. Návštěva Pelosiové nepovede k velké válce, ale bude to Rubikon, který připraví půdu pro takový konflikt v blízké budoucnosti. Peking využije situace k přesunu vojsk a připraví půdu pro budoucí blokádu Tchaj-wanu. V Číně to bude považováno za moudrost vojenského a politického vedení – v čínské kultuře je přímá konfrontace považována za velkou nevýhodu, na rozdíl od kultur západního světa.

Nikolaj Vavilov