Vláda na dnešním jednání schválila mandát na působení Armády ČR v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt ozbrojených sil států NATO na území České republiky v letech 2023 a 2024. Jak z tohoto návrhu vyplývá, prioritou je posílení obrany východní hranice NATO, pro které vláda schválila vyčlenit do 1 200 osob. Návrh mandátu ještě musí schválit obě komory Parlamentu ČR.
Aktuální mandát pro působení v zahraničních operacích vyprší 31. prosince 2022. Návrh nového mandátu vychází ze zahraničně politických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny speciální vojenskou akcí Ruska na Ukrajině. Vláda schválila také novinku v podobě ochranného týmu pro zastupitelský úřad ČR na Ukrajině. Důvodem je ochrana českých diplomatických zájmů na Ukrajině.
Od letošního dubna je Česká republika navíc vedoucí zemí mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku, čímž ČR výrazně navyšuje dosavadní příspěvek do obdobných aliančních uskupení v Litvě a Lotyšsku.
Vláda také rozhodla o ostatních zahraničních operacích. Ty budou ve většině případů pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Konkrétně jde o KFOR v Kosovu, operace EU Irini ve Středomoří/Itálii, mise MFO na Sinaji, mise OSN MINUSMA v Mali a UNDOF na Golanských výšinách. Výjimkou je Bosna a Hercegovina, kde vláda schválila mírné navýšení vojenské přítomnosti v operaci EU Althea.
Předkládaný návrh nepočítá s působením českých vojáků v Iráku a ve výcvikové misi EU v Mali, protože o budoucnosti těchto misí se v tuto chvíli v Evropské unii diskutuje. Jasněji by mělo být na podzim, kdy ministryně předloží případně vládě a Parlamentu samostatný návrh řešení situace.
Ministryně také informovala vládu o vyčleňovaných silách rezortu obrany pro případné nasazení mimo území ČR v rámci Sil rychlé reakce NATO, Bojového uskupení EU a mírových operací OSN. Pokud dojde k aktivaci těchto sil, jejich vyslání bude řešit samostatný mandát. Konkrétně navrhla ministryně působení v celkovém počtu do 1 362 osob, a to jak v roce 2023, tak i v roce 2024 (zatím bez Iráku a výcvikové mise EU v Mali).
Předpokládá se, že Česko vyjde působení Armády ČR v zahraničí v roce 2023 na přibližně 1,43 miliardy Kč. Odhad pro rok 2024 odhad činí cca 1,46 miliardy Kč.
Součástí předkládaného návrhu byl také pobyt ozbrojených sil států NATO na území České republiky v případě potřeby. Tuto případnou krátkodobou spojeneckou přítomnost na území ČR navrhla ministryně zastropovat na počet 800 lidí.
(hel)
8 komentáře
Není kolaborace s nepřítelem i spoluúčast na vraždách ,mrzačení a loupežích trestným činem ?
Paní Polednovou uvéznili, za návrh na popravu paní Horákové, po 60 letech. Havel jí dal milost
1200 vojáků? A kdo tady ostane? Ze 14 nebo kolika bojových letadel jich přes polovinu litá v Laponsku, Litvě, Grónsku… tanky, vrtulníky, děla, munici… jsme darovali Ukrajině! No nazdar!
A CO TAM BUDOU DELAT?
V Kupjanském okrese v Charkovské oblasti, který okupuje horda, musí školní knihovny zničit všechny knihy vydané na Ukrajině od r. 1991, a to včetně pohádek a ilustrovaných dětských knih bez textu…to není “denacifikace”, to přišli nacisté “deukrajinizovat”https://t.co/4ueualrKP6
V Kupjanském okrese v Charkovské oblasti, který okupuje horda, musí školní knihovny zničit všechny knihy vydané na Ukrajině od r. 1991, a to včetně pohádek a ilustrovaných dětských knih bez textu…to není “denacifikace”, to přišli nacisté “deukrajinizovat”https://t.co/4ueualrKP6
Už dva dny bylo slyšet obrovský rachot, až z toho šla hrůza. Domek se otřásal v základech a při pohledu na nebe nebylo vidět naprosto nic. Mysleli jsme že se na Ukrajinu dopravují v utajení další zbraně. Pravdou zřejmě je, že se vojenská letadla NATO stěhovala do ČR tedy ještě před samotným schválením, protože naše vláda si přece odhlasuje všechno, co je potřeba, aby co nejvíc poškodila naši republiku.
Jak má Rus přečkat dovolenou v zahraničí? Zapři původ a nemluv rusky, radí časopis
Včera 17:46 – Moskva
Petr Jemelka,
Ruský provládně orientovaný magazín Life v pondělí zveřejnil rady, jak se chovat na dovolené v zahraničí s ohledem na současnou geopolitickou situaci. Radí Rusům vyhýbat se sporům a ideálně vůbec nedávat najevo, odkud pocházejí.
„Pokud je řeč o zemích, kde se kvůli národnosti můžete ocitnout v konfliktní situaci, měli byste se snažit nevyzradit svůj původ, mluvit jiným jazykem a nepouštět se do žádných sporů,“ doporučuje klinická psycholožka Irina Koržajevová, na niž se obrátil server Life.ru.
Ruské turisty Koržajevová dále nabádá, aby se snažili vyhýbat jakýmkoliv konfliktním situacím. Pokud se to nepodaří, měli by se podle ní snažit spory řešit za účasti třetích stran, například hotelového personálu, případně při vyhrocenějších případech i policie.
„Nemluvte o tom, kdo je v právu. Pokud se vám nepodaří konfliktu zabránit, dejte se na ústup. Neberte to jako kapitulaci nebo zradu,“ radí oslovená psycholožka.
„Chytří lidé nepodnikají výpady a nepouštějí se do zbytečných konfliktů,“ dodala větu, která za současné situace v Rusku může působit poněkud dvojsečně.
Ruští turisté se mohou dostat do problémů v zahraničních turistických destinacích vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu, tedy útočné válce, kterou Moskva zahájila letos 24. února, a stále v ní pokračuje.
🙁
Kam až chce Putin dojít: Ukázali mapu, jak hodlá změnit hranice v Evropě
ZDENĚK DRGÁČ
26. 7. 2022, 05:59
Ruský prezident Vladimir Putin možná bude chtít získat mnohem rozsáhlejší území než jen východ Ukrajiny. Zuby si brousí i na jiné země střední a východní Evropy, domnívá se expert na geostrategii Peter Zeihan. Dokonce existuje mapa, která ukazuje, kam až by ruská vojska mohla mít tendence dojít.
Rusko bude chtít po Ukrajině ovládnout i Bělorusko, které je už teď jeho vazalským státem, ale také Estonsko, Litvu, Lotyšsko, východ Polska a Rumunska, Moldavsko a celý Kavkaz. Moskva má takové plány rozpracované velmi dlouho, uvádí ve své analýze uznávaný geostratég Peter Zeihan.
Vladimir Putin se při ospravedlňování útoku na Ukrajinu zaklíná potenciálním ohrožením své země ze strany údajných neonacistů, kteří podle něj v Kyjevě vládnou. Kreml rovněž volá po rozsáhlé reformě bezpečnostního systému v Evropě, jež by Rusku zaručil větší váhu. Vadí mu, že se Severoatlantická aliance (NATO) od 90. let rozrostla o někdejší sovětské satelity.
“Rusové deeskalaci konfliktu na Ukrajině podmiňují jakýmsi svým právem na překopání bezpečnostní politiky od základů nejenom na Ukrajině, ale i v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Maďarsku, Česku, Rumunsku, Bulharsku, Slovinsku, Chorvatsku, Albánii, Turecku a Německu,” popsal Zeihan s tím, že Moskva by v ideálním případě ráda viděla vystoupení těchto zemí z NATO.
Než neúspěch radši konec
Západ ale nic takového nehodlá připustit a naplno se vrátil k původní podstatě aliance, jíž je kolektivní obrana před společným nepřítelem. Rusko se vlivem západních sankcí ocitlo v mezinárodní ekonomické i politické izolaci.
Jenomže ani to nemusí podle Zeihana odradit Putina od pokusu podmanit si další evropské národy. “Jak říkala Kateřina Veliká, Rusko se buď může rozšiřovat, anebo zaniknout,” konstatoval geostratég. Moskva však zatím nevítězí ani na Ukrajině, její ozbrojené síly ruským vojskům vytrvale vzdorují.
Jak podotkl portál Visegrád 24, za znepokojivými plány šéfa Kremlu nemusejí být ani tak mocenské ambice, jako nutnost zvrátit vymírání populace. “Obnovení nárazníkového pásma (z dob Sovětského svazu, pozn. red.) by pak bylo bonusem,” uzavřel Zeihan. Vymezily by ho řeka Visla, Karpaty a Besarábie, historické území na jihu Moldavska.
Komentáře jsou uzavřeny.