Před 160 lety se narodil Gustav KLIMT (14. července 1862 Baumgarten u Vídně – 6. února 1918 Vídeň), jeden z nejvýznamnějších malířů přelomu 18. a 19. století.
Když se řekne Gustav Klimt, nejspíš se každému vybaví obrazy v záplavě zlatých odstínů. Tento secesní malíř zlatou barvou rozhodně nešetřil, možná proto, že vyrostl v rodině zlatníka a otec z něho zlatníka chtěl mít. Osud ale nakonec rozhodl jinak. Klimtovy obrazy dnes mají nedozírnou cenu a reprodukce jeho slavných děl najdeme nejen na plakátech, ale i na porcelánu, oblečení, doplňcích a dekorativních předmětech.
Narodil se jako druhé ze sedmi dětí zlatníka a rytce Ernsta Klimta, pocházejícího z Travčic u Litoměřic, a Vídeňanky Anny, rozené Finsterové. Rodina žila v bídě a Gustav byl často terčem posměchu spolužáků. Útěchu hledal v kreslení a projevil takové nadání, že ho ve 14 letech přijali na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Tam se naučil umění malby, mozaiky i fresky. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst, a to byl začátek jejich spolupráce. Bratři Klimtové si se spolužákem Franzem Matschem otevřeli roku 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Mezi jejich zakázkami kromě nástěnných maleb paláců ve Vídni byly i malované opony divadel v Karlových Varech a v Liberci.
Vídeňská secese
V letech 1891–1897 byl Klimt členem sdružení vídeňských umělců a jako zralý třicátník se stal králem vídeňského uměleckého světa. Jeho tvorba však neměla jen příznivce. Když koncem 90. let pod vlivem učení Sigmunda Freuda, který právě v té době přednášel ve Vídni své teorie o snech, podvědomí a sexualitě, a filosofie Fridricha Nietzscheho vytvořil sérii stropních maleb Filosofie, Lékařství a Právo pro halu Vídeňské univerzity, kde namaloval nahá ženská těla, byly reakce vesměs negativní a malby označeny za pornografii. Klimt se tím vzdálil od vládnoucího akademismu a z krále se stala černá ovce rakouské kulturní scény.
A tak roku 1897 spolu s dalšími vídeňskými umělci založil uměleckou skupinu Vídeňská secese, jejíž vedoucí osobností se stal. Symbolem secese byl Klimtův obraz Nuda Veritas (Nahá pravda). Roku 1898 byla dokončena stejnojmenná budova výstavního pavilonu Secese. V témže roce začal Klimt malovat své první krajinomalby.
Klimt a ženy – nemluvný sukničkář
Malíř se nikdy neoženil a během života měl pověst velkého sukničkáře. Rakouský dramatik Arthur Schnitzler o tom dokonce napsal divadelní hru, kde jedna postava říká: »Vy to nevíte, že Klimt každou ženu maluje dvakrát? Jednou v šatech, podruhé bez šatů. Dvakrát maluje, jednou miluje«.
Klimt měl opravdu spoustu aférek s ženami, které portrétoval, i modelkami. Zůstalo po něm asi 4000 aktů a po jeho smrti se přihlásilo 14 nemanželských dětí. Tři uznal za vlastní už za svého života – dva syny s Mizzi (Marií) Zimmermannovou, která mu stála modelem pro obraz Nuda veritas, a třetího s českou posluhovačkou Marií Učickou. Dodnes se konají každoroční setkání potomků Gustava Klimta, která pořádá Vídeňská akademie umění.
Přes četná milostná dobrodružství měl jen jednu lásku – svou švagrovou, módní návrhářku Emilii Flögeovou. Byla jeho celoživotní družkou a aférky s modelkami mu tolerovala. Zvěčnil ji na obraze Polibek (1908). Od r. 1900 trávil Klimt léto na usedlosti Flögeových u jezera Attersee. Právě zde vytvořil své známé krajinomalby.
Společenského života se neúčastnil, byl málomluvný a mezi cizími lidmi se cítil nesvůj. Nejraději si prý oblékal svoji »kutnu«, dlouhou malířskou košili, a čas trávil v ateliéru. Občas podléhal depresivním náladám, a právě malování mu přinášelo úlevu. Oficiální kritikou byl střídavě opěvován i zatracován, mezi vídeňskou smetánkou byl však oblíbeným portrétistou. Slavný obraz Zlatá Adele, kterému se říká rakouská Mona Lisa, je portrétem Klimtovy mecenášky Adele Bloch-Bauerové. Tuto olejomalbu zdobenou zlatem a stříbrem o rozměrech 138×138 cm dokončil v roce 1907. V roce 2006 byl portrét prodán za 135 milionů dolarů.
V lednu 1918 malíře v jeho ateliéru ranila mrtvice a ochrnul na polovinu těla. Byl převezen do sanatoria, kde 6. února zemřel na zápal plic, jako následek tehdy řádící epidemie španělské chřipky. Zanechal více než 3000 dokončených a velké množství nedokončených děl. Jeho obrazy najdeme v galeriích po celém světě.Pochován je na vídeňském hřbitově Hietzing.
DÍLO
Květinová zahrada (1907)
Poslední vydražené dílo Gustava Klimta se prodalo v roce 2017 za téměř 48 milionu liber (1,5 miliardy korun). Obraz byl navíc až do roku 1968 majetkem Národní galerie v Praze. Ta ho v roce 1910 zakoupila za směšnou (tehdy ale vysokou cenu za obraz žijícího malíře) cenu v přepočtu osm tisíc korun. V roce 1968 ho galerie vyměnila za několik obrazů včetně jednoho plátna od Édouarda Maneta.
Polibek (1907-1908)
Dost možná nejslavnější dílo Gustava Klimta, vrchol jeho tzv. zlatého období. Ačkoliv obraz nebyl nikdy dražen, jeho hodnota se odhaduje na více než 100 milionů dolarů (2 miliardy korun). Obraz dnes visí v galerii Belvedere ve Vídni.
Portrét Adele Bloch-Bauerové I (1907)
Gustav Klimt údajně na dokončení tohoto obrazu potřeboval tři roky. Za války byl portrét ukraden nacisty a rodina Bloch-Bauerů ho musela soudně získávat zpět. O tomto boji pojednává hollywoodský film Dáma ve zlatém s Helen Mirrenovou v hlavní roli. Obraz v roce 2006 zakoupila newyorská Neue Gallerie podnikatele Ronalda Laudera za 135 milionů dolarů (téměř 2,75 miliardy korun). Jde tak o Klimtův nejdražší vydražený obraz.
Portrét Adély Bloch-Bauerové II (1912)
Obraz byl v roce 2006 vydražen v newyorské síni Christie’s za téměř 88 milionů dolarů (zhruba 2,25 miliardy korun). I tento obraz byl ukraden nacisty. Po vleklé soudní bitvě ve Spojených státech a v Rakousku byly oba portréty Adele a tři další obrazy Gustava Klimta v lednu 2006 vráceny Marii Altmannové, neteři Ferdinanda Bloch-Bauera, která je vzápětí nabídla k prodeji. Adele byla jedinou ženou, jejíž portrét Klimt namaloval dvakrát.
Gustav Klimt – Portrét dámy (1916-17), 23 let pohřešovaný obraz
Portrét dámy, jedno z pozdních malířových děl, zmizel z galerie moderního umění Ricci Oddi ve městě Piacenza v lednu 1997. Zloděj údajně použil rybářský vlasec a obraz vytáhl střešním okýnkem. V prosinci 2019 ho náhodou nalezl zahradník, když čistil zeď od břečťanu a přitom si všiml skrytého kovového poklopu. Když ho otevřel, našel v něm pytel a v něm zabalený obraz.
Helena KLUZOVÁ
