MIES – TUGENDHAT – SANDALO – KALIVODA
Výstavní projekt s názvem uvedeným v titulku připomíná 10. výročí dokončení druhé obnovy a restaurování vily Tugendhat (2010-2012), a především mimořádný a nedocenitelný fond Oddělení dějin architektury Muzea města Brna úzce spjatý s historií tohoto domu – památky UNESCO. Výstava je k vidění od 13. července do 11. září 2022.
Zcela výjimečné místo ve fondu zaujímá plánová dokumentace k vile Tugendhat, jejíž získaní a de facto záchrana před skartací patří výhradně k osobním zásluhám zakladatele muzejní sbírky architektury Iloše Crhonka. V současnosti obsahuje tento soubor rovněž unikátní fotografickou dokumentaci, písemnosti s vazbami na architekta či stavebníky i několik artefaktů (lavice, skleněný stůl, lehátko, bufet) z původního interiérového vybavení.
Návštěvníci výstavy zhlédnou vedle autentické plánové dokumentace také originální fotografie vily Tugendhat, které pořídil na přelomu let 1930/1931 Rudolf Sandalo ml. Právě jeho snímky zásadním způsobem přispěly k okamžitému světovému věhlasu tohoto domu. »Prezentován je původní nábytek a řada dobových dokladů vztahujících se k vile, jejím stavebníkům či architektovi,« doplnil ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
Prostřednictvím fotografií a filmového dokumentu nahlížejí také do brněnské výstavy díla architekta Miese van der Rohe z let 1968–1969, iniciované architektem Františkem Kalivodou. Ta zaznamenala mimořádný úspěch s mnohatisícovou návštěvností a v jejím rámci se uskutečnila přednáška Grety Tugendhatové.
Vilu manželů Grety a Fritze Tugendhatových navrhl v letech 1928–1929 Ludwig Mies van der Rohe, jeden z nejvýznamnějších světových architektů 20. století. Jde u unikátní umělecké dílo reprezentující novátorské řešení ve smyslu konstrukčního sytému, prostorového uspořádání, interiérového vybavení, technického zázemí a začlenění stavby do přírodního rámce. Jeho význam pro dějiny světové architektury byl v roce 2001 deklarován zápisem na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. (vž)
Ilustrační FOTO-Wikimedia commons
2 komentáře
Ll
Ll
Ll
Gazprom těží nejméně plynu v historii. Ruský gigant nedokáže najít náhradu za evropský trh
Ruský státní koncern Gazprom těží nejméně plynu za celou svou třiatřicetiletou historii. Gazprom musí tlumit těžbu kvůli pozastavení dodávek suroviny do Evropy téměř všemi plynovody.
Vývoz nerostných surovin je pro Rusko posledním významným zdrojem zahraničních měn. Foto: Adobe Stock
Vývoz nerostných surovin je pro Rusko posledním významným zdrojem zahraničních měn. Foto: Adobe Stock
V dubnu Gazprom snížil těžbu o 10 procent, v květnu o 14 a v červnu už o 30 procent. Za první polovinu července tento ukazatel činí už 37 procent – Gazprom vytěžil od 1. července jen 11,3 miliardy kubických metrů plynu, zatímco loni za stejné období to bylo 18 miliard.
Od ruského plynu již bylo odstřiženo deset evropských zemí, které odmítly přistoupit na nové schéma plateb – Rusové požadují platby v rublech prostřednictvím Gazprombanky. I do těch zemí, které s touto podmínkou souhlasily, jako Německo, Rakousko či Itálie, proudí jen zlomek běžných objemů suroviny.
V červnu prodal Gazprom do zahraničí jen 7,9 miliardy kubíků plynu, což je o 49 procent méně než za stejné období loňského roku. Nyní je pokles exportu už šedesátiprocentní – za prvních 14 dní července Rusko vyvezlo do zahraničí jen tři miliardy kubíků suroviny.
Export plynovody vedoucími do Evropy byl buď zastaven zcela, nebo částečně. Vůbec surovina neproudí plynovodem Jamal–Evropa, který vede přes Bělorusko, Polsko až do Německa. Odstaven je i Nord Stream 1, zásadně omezeny jsou kapacity plynovodů vedoucích přes Ukrajinu. Údajně kvůli údržbě byl zastaven export i přes TurkStream.
Podle experta na energetiku Michaila Krutichina je situace kritická nejen pro evropské země závislé na ruských energetických surovinách, ale i pro samotný Gazprom. Podle něj ruský energetický gigant nedokáže najít jiné alternativy, které by mu nahradily evropský trh. Například Čína nyní odebírá 15 miliard kubíků plynu ročně, což je sotva desetina toho, co Rusko exportovalo do Evropy.
Gazprom vznikl v roce 1989 a ještě nikdy za jediný kvartál nespadla meziročně těžba plynu o více než 20 procent. (Moscow Times)
Co by se stalo, kdyby Kreml přestal dodávat plyn do Evropy úplně, popisujeme zde.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
Nejnovější zprávy z témat: Energetika, Rusko, Sankce proti Rusku, Ukrajina, Válka na Ukrajině
17:42
Pomoc české vlády v energetické krizi je jednou z nejmenších v Evropské unii. Spolu s Dánskem na ni Česko podle think tanku
Gazprom těží nejméně plynu v historii. Ruský gigant nedokáže najít náhradu za evropský trh
Ruský státní koncern Gazprom těží nejméně plynu za celou svou třiatřicetiletou historii. Gazprom musí tlumit těžbu kvůli pozastavení dodávek suroviny do Evropy téměř všemi plynovody.
Vývoz nerostných surovin je pro Rusko posledním významným zdrojem zahraničních měn. Foto: Adobe Stock
Vývoz nerostných surovin je pro Rusko posledním významným zdrojem zahraničních měn. Foto: Adobe Stock
V dubnu Gazprom snížil těžbu o 10 procent, v květnu o 14 a v červnu už o 30 procent. Za první polovinu července tento ukazatel činí už 37 procent – Gazprom vytěžil od 1. července jen 11,3 miliardy kubických metrů plynu, zatímco loni za stejné období to bylo 18 miliard.
Od ruského plynu již bylo odstřiženo deset evropských zemí, které odmítly přistoupit na nové schéma plateb – Rusové požadují platby v rublech prostřednictvím Gazprombanky. I do těch zemí, které s touto podmínkou souhlasily, jako Německo, Rakousko či Itálie, proudí jen zlomek běžných objemů suroviny.
V červnu prodal Gazprom do zahraničí jen 7,9 miliardy kubíků plynu, což je o 49 procent méně než za stejné období loňského roku. Nyní je pokles exportu už šedesátiprocentní – za prvních 14 dní července Rusko vyvezlo do zahraničí jen tři miliardy kubíků suroviny.
Export plynovody vedoucími do Evropy byl buď zastaven zcela, nebo částečně. Vůbec surovina neproudí plynovodem Jamal–Evropa, který vede přes Bělorusko, Polsko až do Německa. Odstaven je i Nord Stream 1, zásadně omezeny jsou kapacity plynovodů vedoucích přes Ukrajinu. Údajně kvůli údržbě byl zastaven export i přes TurkStream.
Podle experta na energetiku Michaila Krutichina je situace kritická nejen pro evropské země závislé na ruských energetických surovinách, ale i pro samotný Gazprom. Podle něj ruský energetický gigant nedokáže najít jiné alternativy, které by mu nahradily evropský trh. Například Čína nyní odebírá 15 miliard kubíků plynu ročně, což je sotva desetina toho, co Rusko exportovalo do Evropy.
Gazprom vznikl v roce 1989 a ještě nikdy za jediný kvartál nespadla meziročně těžba plynu o více než 20 procent. (Moscow Times)
Co by se stalo, kdyby Kreml přestal dodávat plyn do Evropy úplně, popisujeme zde.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
Nejnovější zprávy z témat: Energetika, Rusko, Sankce proti Rusku, Ukrajina, Válka na Ukrajině
17:42
Pomoc české vlády v energetické krizi je jednou z nejmenších v Evropské unii. Spolu s Dánskem na ni Česko podle think tanku
Komentáře jsou uzavřeny.