Žonglování pojmem »stát«!

Tématem českého mediálního prostoru se stala »causa« prodeje Budějovického Budvaru. A to v několika rovinách. Osobně jsem upozornil už 17. června na svém Twitteru, že není možné vlastnické právo omezovat podle typu vlastníka, vždy musí mít stejný obsah a ochranu.

Paní Markéta Pekarová Adamová, když zveřejnila stanovisko své strany TOP 09 k rozpočtu, tak mj. uvedla »…stát tady není od toho, aby vařil pivo!« Možná i nechtěně spustila již potřetí od roku 1990 celostátní mediální bouři, zda je potřebné, aby Budějovický Budvar – národní podnik – byl ve vlastnictví státu.

Otázka, zda prosperující podnik, který byl vyňat z privatizace, především z důvodu nedořešené problematiky využívání celosvětově respektovaných ochranných známek, a který od roku 1990 zásluhou »organizační a pracovní dovednosti« svého vedení a svých zaměstnanců v Českých Budějovicích zvýšil za tu dobu dodnes více než pětinásobně vlastní celkový »výstav piva« z cca 300 tisíc hektolitrů ročně na dnešních 1,8 milionu hektolitrů ročně, se objevovala hlavně v předvolebních kampaních.

Jen na okraj, kdyby podobně dynamický nárůst výkonnosti měl například Plzeňský Prazdroj, který nebyl například vrácen právovárečníkům, ale je dnes v »soukromých rukách« – pak by svým »ročním výstavem« několika miliard hektolitrů piva musel být pevně zakotven mezi největšími pivovarnickými společnostmi světa. Tak tomu ovšem není! Společnost, která vlastní kromě Prazdroje ještě Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel a úspěšně vaří i oblíbený Birell, takový »tygří skok« ve své ekonomice prostě neudělala. Plus-minus zůstává na hodnotách výroby z posledního desetiletí devadesátých let.

Pominu i velký rozdíl mezi »prodejem« a »privatizací«, nebo dokonce transformací národního podniku Budvar na akciovou společnost, jak si představovaly vlády M. Topolánka, P. Nečase v první dekádě nového tisíciletí a skutečnost, že po zadání příslušného auditu to Vládě ČR (a jejím ministrům zemědělství Gandalovičovi, Bendlovi…) nedoporučilo konsorcium právní kanceláře Kříž & Bělina + Delloite Touche a také skutečnost, že budějovický pivovar téměř tři desetiletí odváděl celý svůj zisk po zdanění, prostřednictvím svého zřizovatele (Ministerstva zemědělství ČR), do státního rozpočtu, na rozdíl od soukromými vlastníky řízených pivovarnických skupin Prazdroj, Staropramen nebo Heineken, které zisk po zdanění (v miliardových částkách) odváděly a odvádějí dál do zahraničí.

Účelem mé stručné poznámky není zamýšlet se nad pojmy rodinné stříbro, zlaté vejce nebo naopak ironizovat až zesměšňovat velký hospodářský rozmach státem řízeného pivovaru od roku 1990.

Dokonce ani nechci polemizovat s »odbornými názory« ekonomických expertů TOP 09 nebo ODS, kteří s vážnou tváří v médiích prezentují, že Budvar v posledních 3-4 letech zisk po zdanění do státního rozpočtu neodvedl, ale jedním dechem zapomínají anebo spíše vůbec neznají skutečnost, že budějovickému pivovaru byl schválen plán investičního rozvoje, který si pivovar hradí »ze svého«…, bez jediné dotační koruny od státu, a výsledkem bude zvýšení výrobní kapacity nad 2 mil. hektolitrů piva za rok.

Pozornost chci naopak obrátit k jinému sloganu, který představitel této vlády vypustil jako »bonbónek« do veřejného mediálního prostoru. Dokonce jde o výrok samotného premiéra Fialy, který ve svém středečním (22. června) »projevu k národu« uvedl doslova: »Andrej Babiš a jeho vláda dopustili zastavení dodávek plynu z Norska, jež měly tvořit až čtvrtinu celkových dodávek!« Lež jako věž!

Jednalo se o kontrakt, do kterého nemohla zasahovat česká vláda. Byl to kontrakt, který byl součástí žel zprivatizovaného, dříve státního fungujícího Transgasu. Takže nositelem kontraktu byla soukromá, dokonce nadnárodní společnost RWE, dnes tedy Innogy. A navíc tento kontrakt byl uzavřen na 20 let (1997–2017) a jen shodou této okolnosti v době vlády nejprve B. Sobotky a pak A. Babiše – v roce 2017 – zkrátka a dobře končil!

Takže v jednom případě tady stát není od toho, aby vařil pivo, a ve druhém případě by měl stát vstupovat do uzavřených smluvních kontraktů soukromých společností. Že by šlo jen o případ, kdy pravá neví, co dělá levá…? Dokonalejší žonglování s pojmy stát a soukromé vlastnictví snad ani nelze vymyslet.

Vojtěch FILIP