Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv. »Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější,« uvedla IEA. »V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti,« dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů. Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie. »Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat,« uvedl Birol. »Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech,« dodal.
Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka. Konečné slovo bude mít červencové plénum EP, kde by pro odmítnutí návrhu měla existovat potřebná většina europoslanců. Evropská komise navrhla zařazení jádra a plynu mezi takzvané přechodové zdroje v lednu s cílem přesvědčit investory, že se do nich vyplatí vložit peníze. Unijní exekutiva tím vyšla vstříc požadavkům velké skupiny členských zemí včetně Francie, Polska nebo Česka, které chtějí využívat jeden či oba zdroje jako náhradu za uhlí nebo ropu. Problémy v energetickém sektoru letos prohloubil ruský útok na Ukrajinu. Birol minulý týden vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu v nadcházející zimě. Evropské vlády by podle něj měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny.
(red)
7 komentáře
Jste mimo, vy tomu nerozumíte, sorry. Polák má všechno – rafinérie, energetiku. Stejně jako Slováci, Rakušané a Maďaři. My nemáme nic. Nemáme plynárny, trubky ani zásobníky. I ČEZ zprivatizovali z 30 procent. Vy tomu nerozumíte stejně jako Fiala. Plyn se kupuje na burze. A v té trubce je pomíchaný norský, ruský, americký, katarský LNG.
Fiala se může rozhodnout, jestli si ráno vezme bílou košili, nebo modrou nebo ponožky černé. O českých rafinériích rozhoduje předseda polské vlády Morawiecki a o distribuci zase maďarský premiér Orbán prostřednictvím státních firem.
ČEZ má o 300 procent vyšší zisk za první kvartál a vláda si vzala jen o 20 procent vyšší dividendu.
Je to banda diletantů, kteří tomu vůbec nerozumějí. Tam není jeden ekonom, nemají žádné zkušenosti, nerozhodují a vykládají nesmysly.
Co budete dělat, až přijde vláda a bude chtít prosadit sektorovou daň na energetické firmy?
Je to k debatě. Zisky energetických společností jsou extrémní. Maďarsko to zavedlo na dva roky, a dokonce i někteří odborníci říkají, že by se to dočasně mělo zdanit.
Diletanti, ale zato mají to “správné prozápadní smýšlení”. 😛
A proč ne zrovna ztrojnásobit? Jen ať se Němci pomějí bez velkých starostí. Vždyť to jsou naši odvěcí přátelé.
MOSKVA, 1. července /TASS/. Výsledky summitu NATO v Madridu ukázaly, že se aliance vrátila k vojenským bezpečnostním schématům z dob studené války, řekl v pátek náměstek ruského ministra zahraničí Alexander Gruško.
„Myslím, že klíčovým závěrem, který můžeme vyvodit, je, že v Madridu NATO po svém založení v roce 1949 dokončilo evoluční kotrmelec ve svém vývoji a vrátilo se ke svým kořenům, tj. k vojenským bezpečnostním schématům z dob studené války,“ řekl na setkání mezinárodního diskusního klubu Valdai.
Podle ruského diplomata tento obrat začal dávno před začátkem ruské speciální vojenské operace na Ukrajině, někdy na přelomu let 2012 a 2013, „kdy NATO přijalo principiální rozhodnutí ukončit svou misi v Afghánistánu“. Je pozoruhodné, že aliance se tehdy shodla, že ve změněné bezpečnostní situaci není pro akci, dodal.
“Všechny její vojenské intervence, počínaje Bosnou, Jugoslávií, Libyí, natož Irákem, i když se jich zúčastnila i většina zemí NATO, a nakonec Afghánistán, vedly k výsledkům, mírně řečeno proti očekáváním. A tehdy NATO se znovu vrhlo do diskuse: pokud politika expanze do značné míry vyčerpala své zdroje, geopolitický prostor byl rozvinut, Evropská unie a NATO se ve větší míře sloučily vojensky, intervence jsou neplatné, co jiného A bylo učiněno zásadní rozhodnutí, že se znovu upřednostní článek 5 Washingtonské dohody a začne se připravovat na konfrontaci se srovnatelným nepřítelem, včetně možného
konfliktu
MOSKVA, 1. července /TASS/. Výsledky summitu NATO v Madridu ukázaly, že se aliance vrátila k vojenským bezpečnostním schématům z dob studené války, řekl v pátek náměstek ruského ministra zahraničí Alexander Gruško.
„Myslím, že klíčovým závěrem, který můžeme vyvodit, je, že v Madridu NATO po svém založení v roce 1949 dokončilo evoluční kotrmelec ve svém vývoji a vrátilo se ke svým kořenům, tj. k vojenským bezpečnostním schématům z dob studené války,“ řekl na setkání mezinárodního diskusního klubu Valdai.
Podle ruského diplomata tento obrat začal dávno před začátkem ruské speciální vojenské operace na Ukrajině, někdy na přelomu let 2012 a 2013, „kdy NATO přijalo principiální rozhodnutí ukončit svou misi v Afghánistánu“. Je pozoruhodné, že aliance se tehdy shodla, že ve změněné bezpečnostní situaci není pro akci, dodal.
“Všechny její vojenské intervence, počínaje Bosnou, Jugoslávií, Libyí, natož Irákem, i když se jich zúčastnila i většina zemí NATO, a nakonec Afghánistán, vedly k výsledkům, mírně řečeno proti očekáváním. A tehdy NATO se znovu vrhlo do diskuse: pokud politika expanze do značné míry vyčerpala své zdroje, geopolitický prostor byl rozvinut, Evropská unie a NATO se ve větší míře sloučily vojensky, intervence jsou neplatné, co jiného A bylo učiněno zásadní rozhodnutí, že se znovu upřednostní článek 5 Washingtonské dohody a začne se připravovat na konfrontaci se srovnatelným nepřítelem, včetně možného
konfliktu
MOSKVA, 1. července /TASS/. Výsledky summitu NATO v Madridu ukázaly, že se aliance vrátila k vojenským bezpečnostním schématům z dob studené války, řekl v pátek náměstek ruského ministra zahraničí Alexander Gruško.
„Myslím, že klíčovým závěrem, který můžeme vyvodit, je, že v Madridu NATO po svém založení v roce 1949 dokončilo evoluční kotrmelec ve svém vývoji a vrátilo se ke svým kořenům, tj. k vojenským bezpečnostním schématům z dob studené války,“ řekl na setkání mezinárodního diskusního klubu Valdai.
Podle ruského diplomata tento obrat začal dávno před začátkem ruské speciální vojenské operace na Ukrajině, někdy na přelomu let 2012 a 2013, „kdy NATO přijalo principiální rozhodnutí ukončit svou misi v Afghánistánu“. Je pozoruhodné, že aliance se tehdy shodla, že ve změněné bezpečnostní situaci není pro akci, dodal.
“Všechny její vojenské intervence, počínaje Bosnou, Jugoslávií, Libyí, natož Irákem, i když se jich zúčastnila i většina zemí NATO, a nakonec Afghánistán, vedly k výsledkům, mírně řečeno proti očekáváním. A tehdy NATO se znovu vrhlo do diskuse: pokud politika expanze do značné míry vyčerpala své zdroje, geopolitický prostor byl rozvinut, Evropská unie a NATO se ve větší míře sloučily vojensky, intervence jsou neplatné, co jiného A bylo učiněno zásadní rozhodnutí, že se znovu upřednostní článek 5 Washingtonské dohody a začne se připravovat na konfrontaci se srovnatelným nepřítelem, včetně možného
konfliktu
To jsem nepsal.
Proč nejít cestou spolupráce se zeměmi, které takový kontrakt mají? Třeba Německo by mohlo nakoupit víc plynu a nám pak přebytek přenechat za slušnou cenu.
To přesně jsme navrhovali. V kontraktu je klauzule, že kromě objemu, který máte nasmlouvaný, si můžete za stejných cenových podmínek dokoupit ještě miliardy kubíků. Proto jsme premiéru Fialovi říkali, ať se vydá do Berlína a požádá tam o zvýšení nákupu plynu a jeho přeprodej nám. A to za výrazně nižší cenu než platíme za kubík na burze, tedy pětadvacet korun. Doporučovali jsme mu, ať tam jede a přiveze ho.TAK TAM JEL A PŘIVEZL TANKY:
Ještě, že jsme ty “naše” kdysi postavili….!
Komentáře jsou uzavřeny.