Je-li všeobecně známé první české dívčí gymnázium Minerva, jež vychovalo první generaci vzdělaných českých dívek (některé pokračovaly ve studiu na zahraničních univerzitách), tak brněnská Vesna, nejstarší ženský vzdělávací spolek na Moravě, takový věhlas nemá. Přitom se významně podílela na vzdělávání brněnských dívek v českém duchu. S Vesnou spojily své tvůrčí síly také významné osobnosti – Leoš Janáček, Joža Uprka, Gabriela Preissová a další.
Spolek s krásným slovanským jménem Vesna (symbolizujícím jaro nebo slovanskou bohyni jara) byl založen jako dívčí pěvecký spolek v roce 1870. Úmysl zakladatelek byl zřejmý: ženy se samostatně, bez mužů, dosud setkávaly zpravidla jen při zajišťování své domácnosti, maximálně si předávaly recepty a jiné tipy na úspěšné zvládnutí povinností hospodyňky a matky, a tak společné zpívání či turistika se staly prostředím vhodným i k diskusím členek – třeba o tom, jak zlepšit postavení žen. Dva roky nato, již pod názvem Ženská vzdělávací jednota, spolek dal jasně najevo, že mu jde cíleně o zvyšování vzdělanosti žen z Brna a okolí, a to ve vyučovacím jazyku českém. Právě v Brně byl německý jazyk velmi rozšířen a bylo potřeba na češtině popracovat a šířit ji. Na program byly proto zařazovány přednášky z literatury, dějepisu, zeměpisu či hudby. Těchto lekcí se ujal dokonce sám Mistr Janáček.
Nástup k ještě větší dynamice činnosti spolku nastal, když se do čela Vesny postavila schopná a energická učitelka Eliška Machová (1858-1926). Machová dokázala shromáždit prostředky na rozšíření činnosti vzdělávacího spolku, a tak byla pod křídly Vesny založena První česká pokračovací škola dívčí(Minerva se otevřela dívkám později).
S Vesnou spolupracovalo mnoho pokrokových žen, které usilovaly i o rovnost mezi oběma pohlavími, o vyšší platy pracujících žen, o sociální zajištění žen a jejich rodin, obecně o emancipaci žen. Jak uvedl časopis Vlasta ve svém čísle 17/2022, do historie Vesny se zapsala také Julie Fantová Kusá (1858-1908), původně Pražačka, jež absolvovala Americký klub dam, založený Vojtou Náprstkem. Kusá byla spolkovou činovnicí, která stála v letech 1881-1891 v čele Vesny a za jejího vedení byla založena průmyslová škola pro dívky. Další význačnou ženou byla malířka Zdeňka Vorlová Vlčková (1872-1954),jež jako první žena v Rakousku-Uhersku získala státní povolení pro vyučování kreslení na školách.
Do správy a rozvoje Vesny promluvili i muži. Takovým osvícencem byl pedagog František Mareš, jenž řediteloval ve školách Vesny tři desítky let. Autorem návrhů nábytku pro dívčí penzionát, ředitelnu a sborovnu Vesny byl proslulý architekt Dušan Jurkovič. Malíř Joža Uprka vymaloval ve vesenských domech nástěnné obrazy.
Vesna postupně nashromáždila slušný nemovitý majetek čítající několik budov v centru Brna. Po první světové válce spravovala již 13 škol a zásadním způsobem promlouvala do vzdělávání brněnských dívek, ale i do kulturních a sociálních záležitostí města. Na vrcholu činnosti spolku bylo v jeho učebnách vyučováno a vzděláváno na tisíc žákyň.
Za německého protektorátu byla rozprášena, po válce jí byl veškerý majetek navrácen. V roce 1952 byla včleněna do Československého svazu žen.
V nových poměrech
Po roce 1989 byla činnost Vesny obnovena Hanou Zlatuškovou. Další spolkové vedení však manažersky nezvládlo správu majetku a široké školské aktivity a dostalo Vesnu do insolvence. Na »rozvalinách« někdejšího vlivného vzdělávacího spolku vznikl v květnu 2021 spolek nazvaný Ženský vzdělávací ústav Brno, který se věnuje dobrovolnickým aktivitám a poskytuje materiální pomoc rodinám v nouzi. Za tím účelem založil charitativní šatník. V únoru 2022 došlo k další proměně na Ženský vzdělávací ústav Brno, z. ú., jenž provozuje i dětskou skupinu.
S vypuknutím války na Ukrajině se Vesna chopila příležitosti a zapojila se do humanitární pomoci uprchlíkům. Město Brno Vesně zapůjčilo budovu v Údolní ulici, dříve jednu z historických budov spolku, pro péči o předškolní děti z Ukrajiny. Vesna tam pořádá kulturní, vzdělávací a další akce. Od nového roku přešla organizace ze současné výpůjčky do pronájmu.
Do budoucna chce Vesna pokračovat v dosavadních aktivitách, a nadto pořádat kulturní, vzdělávací a komunitní akce pro děti, dospělé i seniory. Organizace hodlá i nadále pokračovat v sociálních aktivitách pro matky samoživitelky, integračních aktivitách a aktivizačních činnostech pro seniory. Podle aktivit na Facebooku je činorodá.
Monika HOŘENÍ, (vž)
»Vesna byla velmi důležitá pro vzdělávání dívek na Moravě. Stala se i protiváhou katolickému vzdělávání, ale neměla status střední školy,« upozornila historička, autorka knihy České ženy v 19. století Marie L. Neudorflová. Zato pražská Minerva měla status dívčího gymnázia a k takové úrovni se na Moravě nedopracovali, podotkla. Vesna však měla těžší postavení, neboť v Brně v zastupitelstvu zasedali většinově Němci, a ti českému školství nepřáli. Vesna vychovávala české dívky k vlastenectví. Pokud jde o Vesnu jako ženský spolek, dá se srovnat s českým Ženským výrobním spolkem založeným v Praze roku 1871, který zakládal dívčí školy v Čechách.
