Již od počátku sametového převratu jsme v Brně nuceni zaznamenávat velké útoky na památky osvobození, obětí fašismu a Rudé armády. Začalo to kvaky v brněnském zastupitelstvu nad deskou rudoarmějce na Moravském náměstí. Nakonec došlo k jejímu odstranění, a dnešní pomník rudoarmějce od Fuchse a Makovského z roku 1955, v poloze Zastavte palbu!, je de facto torzem bez určení na místě, přestože Stalinův rozkaz o osvobození Brna si každý může vyhledat v literatuře (např. Hrdlička, Rudá armáda osvobozuje Moravu, Brno 1948, a kopa další literatury). Tvoří tak ostudný kontrast k památníku osvobození Vídně, kde Rakušané klidně nechali jak Stalinova slova, tak znak SSSR a další atributy. Rakušané jsou tolerantnější než Brňané. Holt brněnští obrazoborci byli vždy vpředu – podle hesla Poturčenec horší Turka.
Pomník byl rovněž zhanoben proukrajinskými aktivisty malůvkou a nadávkou prezidentu V. V. Putinovi. Nikdo nic nevyšetřil, pochopitelně. Magistrát se vždy více staral o ostudnou »maketu siluety Německého domu«, příšerného sídla germánské a později nacistické poroby, jehož vnucená připomínka vyvolávající masový odpor občanů stála statisíce z peněz daňových poplatníků. Tak daleko jsme to dopracovali v brněnské metropoli. Doupě pangermánů a německého nacismu je magistrátu bližší, než památky osvobození a obětí německého nacismu – co jiného je takzvaný brněnský Meeting s provokačními pochody sudeťáků z Pohořelic do Brna? Každý pozůstalý po obětech nacismu se nad tímto přístupem, farizejsky nazývaným »smíření«, musí otřásat hnusem.
Pojďme dále. Zde je seznam památek osvobození a obětí fašismu Brna napadaných vandalskou verbeží:
- Pomník rudoarmějce na Moravském náměstí
- Pomník padlých rudoarmějců v Králově Poli
- Pomník tří odbojů na Hybešově třídě
- Pomník rudoarmějce v Brně-Šlapanicích
- Pomník maršála Malinovského
- Pamětní deska popraveného MUDr. V. Vančury v Židenicích
- Pomník obětí fašismu na Karáskově náměstí v Židenicích
- Pomník tankistů v Brně-Obřanech
- Pomník prezidenta Beneše v Brně-Slatině
Seznam určitě není úplný, protože nebylo možné zachytit veškeré útoky vandalů na památníky, případně na hrobové kenotafy bojovníků proti fašismu a obětí. K jednotlivým příkladům je možno uvést následující fakta.
K pomníku »tří odbojů« na Hybešově třídě lze říci, že před zbouráním to byl důstojný kenotaf odbojů I. války, II. války a odporu (žádný odboj to nebyl) za socialismu. Texty od profesora Ludvíka Kundery byly nejen poetické, ale i historicky přesné. Bohužel se nenašel nikdo z odbojářů, který by se dokázal účinné postavit proti zbourání tak působivého a věcně přesného pomníku. Možná právě proto pomník vadil orgánům?
Případ pomníku na Božetěchově ulici v Králově Poli je ukázkou tance dějinami nepolíbených mladých, kteří zahalovali pomník gázou, zatímco fanatik odbrušoval již před tím nenáviděné symboly srpu a kladiva. Zesnulý badatel V. Schilberger i pisatel této stati nezávisle na sobě zjistili příbuzné pana fanatika dotazy na Fragebogeny v Národním archivu v Praze. A ty promluvily tak, že prapředek dotyčného byl několikanásobný nacista – rozuměj člen různých nacisložek. Když pak pan fanatik zastupitel prohlásil, že »hájí dědečka«, bylo vše jasné. Pan zastupitel byl sice vyšetřován, ale byl potrestán směšnou pokutou a po čase se do zastupitelstva opět vrátil. Dnes je pomník, pod jehož patou a v okolí odpočívá na 365 sovětských rudoarmějců, opraven.
Pomník rudoarmějce ve Šlapanicí utrpěl těžký útok vandala – doslova nekorektně řečeno, prasete – jenž urazil soše hlavu. Opět se nic nevyšetřilo, ale z iniciativy místní radnice byl pomník pečlivě opraven a zase slouží pietním akcím.
Pomník maršála Malinovského byl zhanoben dvakrát politím červenou barvou. Busta Rodiona Malinovského, osvoboditele města Brna, byla očištěna a v současnosti je v pořádku.
Pamětní deska českého národního spisovatele a odbojáře MUDr. Vladislava Vančury, umístěná léta bez úhony na domě restaurace U Malchrů v Židenicích, byla před několika lety ukradena. Dokládá ji pouze fotografie publikovaná v knize Brněnští občané v boji proti fašismu (Brno 1981). Pro její nápravu se neučinilo nic, pokud je autoru známo.
Pomník obětí fašismu na Karáskově náměstí v Židenicích byl vandaly posprejován, což je obzvláště hanebné, neboť pomník obsahuje přímo reliéf zavražděné oběti nacistů.
Pomník tankistů v Brně-Obřanech si ještě pamětníci z Bílovic nad Svitavou pamatují a ještě donedávna žili devadesátiletí občané, kteří si pamatovali zásah tanku z bílovického polesí, který tank a jeho osádku zničil a zahubil. Dnes má pamětní pylon uražená písmena a je v neudržovaném stavu.
Nakonec uvádím pomníček s bustou prezidenta Budovatele dr. Edvarda Beneše ve Slatině, odhalený roku 1945, jehož busta je v současnosti nenávratně ukradena či odstraněna neznámými pachateli.
Čtenář si o tom všem zajisté učiní úsudek sám.
Jiří JAROŠ NICKELLI, ČSPB Moravská Třebová
