Za rok a čtvrt se bude opět lámat politický chleba v krajských volbách. Bude to po evropských volbách a bude to taková malá generálka na parlamentní volby. Společnost pro evropský dialog spolu s transform!europe se dlouhodobě věnuje sledování a analýze podporovatelů levicových volebních subjektů v České republice. Za rok 2022 byla završena další etapa tohoto výzkumu, a i na základě těchto poznatků se pokusili zpracovatelé těchto sociologických výzkumů podívat na zjištěná data z hlediska nadcházejících krajských voleb a pokusili se o projekci, jak by to mohlo vypadat v krajích.
Samozřejmě, že za dobu, která je do voleb před námi, se může ledacos změnit, ale velmi pravděpodobně se základní trendy výrazněji měnit nebudou. V následujícím textu jsou poznatky shrnuty v koncentrované podobě. Zpracovatelé analýz by přivítali, kdyby se k uvedeným aspektům vyjádřili i čtenáři.
Pozice KSČM po poločase krajských voleb
Od posledních krajských voleb (2020) uplynou tři roky a, jak ukazují výsledky výzkumných agentur, celostátní pozice KSČM se od voleb do Sněmovny příliš nezměnila a pohybuje se kolem 3,5 %. Je však zřejmé, že celkový výsledek neodráží rozdílnou situaci ve všech regionech. Ta je daleko diferencovanější a oproti minulosti i v některých případech dost odlišná jak v kvantitativních, tak i kvalitativních parametrech.
V minulých krajských volbách získala KSČM mandáty ve čtyřech krajských zastupitelstvech: v Ústeckém, Moravskoslezském, Plzeňském kraji a Kraji Vysočina.
Při porovnání výsledků voleb do krajů a o rok později do PS PČR, v uvedených regionech zjišťujeme nejvýraznější změny v Ústeckém kraji – pokles o 2,34 procentního bodu, a proti tomu nejmenší úbytek v Kraji Vysočina o 0,53 procentního bodu.
K jakým dalším změnám došlo v okruhu sympatizantů KSČM v průběhu roku 2022, to nám umožňují zhodnotit dostupné výzkumné údaje z krajů.
První hledisko je spojeno s množstvím sympatizantů KSČM v rámci jednotlivých krajů, z celku příznivců komunistických kandidátek v republice. Průměrné výsledky ze čtyř šetření ukazují, možná poněkud překvapivě, na první místo Kraje Vysočina, kde je relativně nejvíce sympatizantů KSČM ze všech krajů republiky. Na druhé místo se dostal Pardubický kraj, třetí je Moravskoslezský kraj a na čtvrtém až pátém místě, se stejnými výsledky, jsou Zlínský a Liberecký kraj.
Jiný pohled naznačuje pozici KSČM v rámci srovnání všech kandidujících stran v kraji, které se ucházely a ucházejí o přízeň voličů ve volbách do Poslanecké sněmovny. V tomto případě v konkurenci volebních stran a subjektů v rámci kraje má relativně nejvíce příznivců KSČM a potenciálních voličů v Pardubickém kraji ve srovnání se situací KSČM v ostatních krajích. Druhou pozici zaujímá Kraj Vysočina, další tři místa získávají s nepatrnými rozdíly kraje Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský, ale s relativně velkým odstupem od prvních dvou jmenovaných.
Ve srovnání s výsledky krajských voleb v roce 2020 se počet sympatizantů KSČM v roce 2022 nezměnil v Kraji Vysočina a Moravskoslezském kraji. Krátký nástin rovněž naznačuje, že některé minulé úspěšné kraje v těchto přehledech nefigurují na pozitivních místech, např. Plzeňský a Ústecký, ale jiné se vynořují, např. Pardubický, Olomoucký a Zlínský, současně v některých dalších krajích jsou počty příznivců KSČM zanedbatelné. Jsou zde vidět posuny a přesuny přízně, které možná pro mnoho čtenářů jsou poněkud neočekávané, a zdá se, že tradiční »bašty« ztrácejí své pozice. Ovšem »zisky« v jiných regionech zdaleka nezaručují kompenzaci dosud nastíněných ztrát. Podle situace, která reflektuje stav v posledním období, by nejspíše kandidátky KSČM v krajských volbách dále ztratily.
Situace se dynamicky vyvíjí
Samozřejmě v obou výše uvedených případech jde o pohled zvenčí a o dílčí signály, bude ale potřeba tento vývoj sledovat, a pokud půjde o zásadnější trend, přijímat opatření, a tak zajistit adekvátní řešení. Přesto údaje ilustrují, že pozice KSČM jsou v krajích proměnlivé a situace se dynamicky vyvíjí, a ne vždy k lepšímu. Získané sympatie nejsou trvalé a jejich udržení je spojeno s neustálou mravenčí prací. Tato práce s občany však musí svým charakterem odpovídat současným společenským trendům. Reálné poznatky o postavení potenciálních komunistických kandidátek mezi veřejností, doufejme, mají krajské organizace, které by měly dokázat, že jsou schopny se znalostí věci podrobně a detailně situaci analyzovat. Realita se však jeví taková, že tyto znalosti o konkrétní situaci v regionu nejsou všem krajským strukturám vlastní.
Je to obzvláště důležité v situaci, kdy levicové strany musí vynakládat finanční prostředky s velkou rozvahou, a zřejmě bude potřebné mít průkazné argumenty, aby ta která krajská organizace získala podporu z centra a od případných dalších podporovatelů a také, aby byla chápána jako perspektivní potenciální partner pro další subjekty. I poznatky ze sociologických sledování ukazují, že potenciální levicoví voliči se nebrání volbě širších levicových kandidátních uskupení, která by byla vnitřně různorodější než čistě »stranické« kandidátky. Je ovšem otázkou, zda současné levicové subjekty jsou na takový vývoj připraveny a zda jsou schopny nalézt spíše styčné body než vzájemnou kritiku.
Další faktory
Sympatie levicových voličů budou ovlivněny i dalšími faktory, jakými jsou např. vyjednávací schopnosti představitelů organizací, vzájemný respekt mezi levicovými subjekty nebo schopnost odolávat lákavému volání »vlasteneckých sil« po koaliční spolupráci. Ta sice vypadá nadějně, může však skončit jednostranným úspěchem jednoho subjektu s nelevicovou orientací. O tom, že taková situace není nereálná, se přesvědčili Piráti v koalici PirStan při volbách do Sněmovny. Jde totiž o to, že kandidátky poskládané z velmi různorodých názorových proudů sice mohou být formálně velmi »vyvážené«, ale výsledná realita zvolených zastupitelů může být velmi odlišná kvůli preferenčním hlasům z kroužkování. A antikomunismus není cizí ani některým tzv. vlasteneckým spojencům.
Levo-pravé rozdělení má svůj význam
Celostátní rozbory volebních výsledků ukazují, že mezi sympatizanty levice stále rezonují levicová témata, jejichž prosazování rozhoduje především o příklonu k levici obecně, a v tomto smyslu i ke KSČM, a levo-pravé rozdělení společnosti doposud neztratilo na významu, i když část novinářů i politiků se snaží takové dělení bagatelizovat. Opakovaně platí i poznatek, že víc než 80 % současných sympatizantů KSČM volilo stranu i ve volbách do Sněmovny v roce 2021. Tato »stabilita« volebního chování voličů kandidátek KSČM je jednou z nejvyšších mezi voliči politických subjektů účastnících se voleb. Problémem ale pro kandidátky KSČM je, že nejsou schopny oslovit další voliče, kteří by nahradili výpadek způsobený např. vysokým průměrným věkem tradičních voličů KSČM.
Kraje jsou živé organismy a záleží na představitelích levice na krajské úrovni, nakolik dokážou přesvědčit své okolí o tom, že programově, v rámci vlastních možností, chtějí směrovat život v regionu pro občany přijatelným směrem. Znalost politické reality v kraji místo zbožných přání a subjektivního hodnocení situace je prvním krokem k tomu, aby se podařilo obrátit dosud přetrvávající trend oslabování radikálně levicových koncepcí, charakterizovaných hlavně kandidátkami KSČM nebo této straně blízkých. To vše v době, kdy objektivně klesá počet členů KSČM a jejich reálné akceschopnosti v důsledku převažujícího vysokého věku (k letošnímu lednu byl průměrný věk straníků vyšší než 75 let). KSČM je v procesu transformace strany masové v převažující stranu volebního typu, která se nutně musí opírat o široké spektrum různých levicových subjektů a skupin a kooperovat s nimi. Krajské volby by tedy mohly ukázat, jak komunisté tento objektivní proces zvládají a jak jsou schopni se v těchto nových podmínkách prosadit v politické soutěži. Měla by to být taková generálka na parlamentní volební střetnutí.
Ján MIŠOVIČ, sociolog, a Jiří MÁLEK, Společnost pro evropský dialog